Nízký, nebo vysoký tlak krve? Oba jsou nebezpečné!

Hodnoty tlaku krve ukazují, jakým tlakem působí krev na cévní stěnu. Jeho zvýšení nad normální hranici, takzvaná hypertenze, zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév. Naopak příliš nízký tlak krve, takzvaná hypotenze, snižuje krevní zásobení důležitých orgánů a narušuje jejich normální funkci.

Jaký je normální tlak krve?

U dospělého by se krevní tlak měl pohybovat v rozmezí 100−140/60−90 mmHg (milimetrů rtuťového sloupce). Optimální hodnota tlaku krve u dospělého se přitom pohybuje kolem 120/70 mmHg. Hodnota před lomítkem představuje systolický tlak krve, tedy tlak krve působící na cévní stěnu při maximálním stahu (systole) srdce. Hodnota za lomítkem představuje diastolický tlak krve, který působí na cévní stěnu při uvolnění srdečního svalu (diastole). V populaci je častější zvýšení tlaku krve nad hodnoty 140/90 mmHg, odborně řečeno jde o arteriální hypertenzi.

Příčiny hypertenze

Hypertenze patří mezi nejčastější onemocnění ve vyspělých státech. Podle odhadů trpí v České republice vysokým tlakem přibližně 3 miliony lidí, přičemž pouze asi u 1/3 z nich je onemocnění diagnostikováno.

V drtivé většině případů není přesná příčina hypertenze známa, jedná se o takzvanou primární neboli esenciální hypertenzi. Z jejího vzniku se obviňují různé faktory, například nedostatek pohybu, nadměrný příjem soli, nadváha a obezita, kouření, nadměrný příjem alkoholu, chronický stres, ale také vlivy dědičnosti. Tyto vlivy nejspíše působí na vznik hypertenze společně.

Pouze asi v 5−10 % případů je hypertenze vyvolána konkrétním onemocněním. Nejčastěji se jedná o choroby ledvin a hormonálního systému. Mezi sekundární hypertenze se také řadí zvýšení tlaku v těhotenství nebo při užívání některých léků.

Zvýšené riziko nemocí srdce a cév

Při hypertenzi dochází k zvýšení objemu tekutiny v cévách, snížení pružnosti cév nebo zvýšení tlaku působeného srdečním svalem. Zvýšený tlak krve na cévní stěnu způsobuje její poškození, čímž dochází k ukládání cholesterolu a vápníku do stěny cév. Tento proces se nazývá kornatění tepen neboli ateroskleróza. Tuhé pláty ve stěnách cév mohou prasknout a na jejich místě vznikne sraženina, která způsobí ucpání cévy a podle postiženého orgánu vyvolá například srdeční infarkt, mozkovou příhodu a jiné nebezpečné komplikace.

I nízký tlak může být nebezpečný

Pokud se hodnoty tlaku krve pohybují pod 90−100/60−70 mmHg, hovoříme o nízkém tlaku neboli hypotenzi. V porovnání s hypertenzí se jedná o méně častý jev. Někteří lidé se s nízkým tlakem potýkají celoživotně, protože se sklony k hypotenzi dědí. Jedná se zřejmě o odchylku v nervovém nebo hormonálním systému. V tomto případě většinou nezpůsobuje problémy, naopak podle některých výzkumů se tito jedinci mohou dožít vyššího věku.

Nízký tlak ale také může svědčit o závažnějších problémech, jako jsou nemoci hormonálního systému, ledvin, srdce a cév a dalších orgánů. Hypotenze je také spojena s dehydratací a krvácením, v tomto případě může dospět až do život ohrožujícího šokového stavu. Hypotenze se typicky projevuje příznaky spojenými s nedokrevností orgánů, tedy s pocitem únavy, slabosti, točením hlavy až závratěmi, bolestmi hlavy či opakovanými mdlobami.

(holi)

Zdroj:

1. https://www.heart.org/en/health-topics/high-blood-pressure/the-facts-about-high-blood-pressure/low-blood-pressure-when-blood-pressure-is-too-low

2. https://www.heart.org/en/health-topics/high-blood-pressure/the-facts-about-high-blood-pressure/what-is-high-blood-pressure