Vysoký tlak nebolí, ale může zabíjet

Kdy se jedná o vysoký tlak?

O vysokém tlaku se mluví, pokud je krevní tlak vyšší než 140/90 mm rtuťového sloupce (Hg). Tato hodnota by měla být naměřena při minimálně dvou návštěvách u lékaře, pacient by měl být v klidu (tlak by se neměl měřit hned po tom, co vyběhne schody). U starších nemocných se někdy setkáváme s tím, že první hodnota (systolický tlak) převyšuje 140 mm Hg a zároveň druhé číslo za lomítkem (diastolický tlak) je pod úrovní 90 mm Hg.

Běžný je i tzv. efekt bílého pláště, kdy má pacient krevní tlak u lékaře zvýšený, ale doma zcela normální. V tomto případě je vhodné použít celodenní monitorování tlaku, při němž má nemocný na sobě automatické zařízení s nafukovací manžetou (tzv. tlakový holter), které mu během dne samo zaznamenává hodnoty krevního tlaku. Lékař si pak může udělat přehled o tom, jaké hodnoty má pacient doma v klidu, při zátěži (např. práci na zahradě, sportu) i během noci.

Spojení s jinými onemocněními

Vysoký tlak je způsoben genetickou zátěží, ale i faktory, které je možné ovlivnit. Jedná se hlavně o nadměrný příjem soli, nedostatečný přísun draslíku, vápníku a hořčíku, dále o obezitu, přemíru alkoholu a časté stresové podněty.

Zhruba 95 % pacientů léčících se s krevním tlakem trpí tzv. esenciální hypertenzí, tj. vysokým tlakem způsobeným rizikovými faktory zmíněnými výše. U menšiny pacientů je ale vysoký tlak způsoben některými jinými onemocněními, hlavně chorobami ledvin a nadledvin. V tomto případě tlak většinou špatně reaguje na nasazenou léčbu, a lékař tak musí provést vyšetření břicha a další testy k objasnění příčiny neúčinnosti léčby. Po zaléčení této příčiny se posléze tlak většinou normalizuje nebo alespoň podstatně sníží. Krevní tlak může zvyšovat také dlouhodobě užívaná hormonální antikoncepce.

Co je při vysokém tlaku třeba vyšetřit?

U pacienta s vysokým tlakem je třeba někdy provést další vyšetření, která pomohou vyloučit přidružené choroby a odhalit případné orgánové změny, které mohly být vysokým tlakem již způsobeny. Lékař při rozhovoru s pacientem zjistí, zda se vysoký tlak vyskytuje v jeho rodině, dále se zeptá na jeho srdeční a ledvinné nemoci, dosavadní užívání různých léků apod. Někdy bývá nutný odběr krve k vyloučení cukrovky, zvýšeného cholesterolu nebo jiných krevních tuků, poškození jater nebo ledvin. Vyšetření pomocí EKG může ukázat na poškození srdce. Echokardiografie (vyšetření srdce pomocí speciálního ultrazvuku) poskytne lékaři ještě podrobnější informace o fungování srdeční pumpy. Dále je možno využít ultrazvukové vyšetření ledvin, nadledvin nebo cév.

Léčba vysokého krevního tlaku

V léčbě vysokého krevního tlaku se nejdříve zavádějí režimová opatření, která vedou ke snížení příjmu soli na maximálně 6 gramů denně, omezení tělesné hmotnosti a objemu přijímaného alkoholu a dostatečně dlouhému spánku. Dále je pacientovi doporučeno vyhýbat se stresové zátěži a zařadit třikrát až čtyřikrát týdně aerobní cvičení po dobu aspoň 30–45 minut.

Pokud se i při režimových opatřeních nedaří krevní tlak snížit, je třeba nasadit léky, často v kombinacích. Léky je nutné užívat pravidelně, ideálně ve stejnou denní dobu, což zároveň napomáhá tomu, aby pacienti na užívání nezapomínali.

Vysoký tlak nebolí. Vlastně se dlouho vůbec nijak neprojevuje a v tom je jeho velké nebezpečí. Cítíme se s ním zcela zdraví, mezitím je ale přetěžováno srdce, ledviny, cévy, mozek, může vzniknout krvácení do mozku, srdeční infarkt, ledvinná nedostatečnost a další jeho komplikace. Proto není radno vysoký tlak podceňovat!

(jane)

NAVRÁTIL L. Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Grada: Praha, 2017. 114–117.

https://www.wikiskripta.eu/w/Arteriální_hypertenze