Mám žloutenku! Nebo ne?
Možnost tzv. falešně pozitivní diagnózy existuje u každého laboratorního testu. A nezáleží na typu onemocnění. Může se to proto stát i u počátečního vyšetření na virovou žloutenku typu C.
Ověřování výsledků
Falešně pozitivní výsledky na přítomnost virové žloutenky typu C se objevují relativně často při testování dárců krve a jiných skupin lidí, kde riziko této nákazy není velké. Protože však riziko falešně pozitivního výsledku existuje vždy, je nutné potvrzovat všechny pozitivní výsledky laboratorního testu dalším vyšetřením, které pro diagnostiku využívá odlišnou metodu.
Jak najít vir
Existuje více metod, jak zjistit přítomnost viru hepatitidy C v organismu. V případě pozitivního výsledku vždy existuje doplňkové vyšetření, kterým lze takový výsledek buď potvrdit, nebo vyvrátit.
Vyšetření, která se využívají při diagnostice virové hepatitidy typu C:
- Jaterní testy – zvýšení jaterních enzymů obecně znamená nějaký patologický proces v játrech, v takovém případě se ale nemusí jednat právě o virovou žloutenku typu C. Na druhou stranu se občas stává, že i lidé s touto žloutenkou mají výsledky jaterních testů zcela v normě.
- Sérologie – tímto vyšetřením se zjišťují protilátky proti viru hepatitidy C. Pokud s tímto virem přišel organismus do kontaktu, vytvoří proti němu protilátky a ty lze v krvi nalézt i tehdy, kdy se tělo virové infekce zbaví (asi 20 % všech případů nákazy). Proto je nutné pozitivní sérologické výsledky potvrdit následujícím vyšetřením.
- Testy VHC RNA – vyšetření zjistí virus přímo v krvi člověka, přesněji jeho genetickou informaci. Je to spolehlivé, ale i drahé a ne všude dostupné, proto se většinou používá jen jako doplňkové vyšetření v případě pozitivní sérologie.
- Jaterní biopsie – metoda, kdy se odebírá kousek jaterní tkáně pomocí speciální jehly, což umožňuje posoudit stav jater postižených infekcí. Používá se obvykle jen v případech potvrzené infekce virovou žloutenkou typu C.
(vek)
Zdroj: emedicine.medscape.com
