Kojení prospívá zdraví dětí
Kojení je velmi důležitým aktem odehrávajícím se mezi matkou a dítětem.
Není to jen samotné krmení kojence, při této činnosti se mezi ženou a
miminkem upevňuje jejich vzájemný vztah.
Přiložení miminka k prsu by mělo proběhnout v době těsně po porodu. Všem ženám by se měla dostat podpora jejich okolí nejen v případě, kdy jde kojení bez problémů, ale zejména tam, kde může hrozit riziko neúspěšného začátku popřípadě pokračování laktace.
Jedním z faktorů ovlivňujících úspěšné zahájení kojení je porození dítěte v zařízení zvaném "Baby-Friendly" hospital. Tento statut vydává Světová zdravotnická organizace (SZO) celosvětově těm nemocnicím, jejichž dětská, respektive novorozenecká oddělení splňují přísná kritéria stanovená na podporu kojení jako jedné z hlavních podmínek správného vývoje dítěte – Deset kroků k úspěšnému kojení.
Deset kroků k úspěšnému kojení:
- mít písemně vypracovanou strategii přístupu ke kojení, která je rutinně předávána všem členům zdravotnického týmu,
- školit veškerý zdravotnický personál v dovednostech nezbytných k provádění této strategie,
- informovat všechny těhotné ženy o výhodách a technice kojení,
- umožnit matkám zahájit kojení do půl hodiny po porodu,
- ukázat matkám způsob kojení a udržení laktace i pro případ, kdy jsou odděleny od svých dětí,
- nepodávat novorozencům žádnou potravu ani nápoje kromě mateřského mléka (s výjimkou lékařsky indikovaných případů),
- umožnit matkám a dětem zůstat pohromadě 24 hodin denně (Rooming-In),
- podporovat kojení podle potřeby dítěte (nikoli podle předem stanoveného časového harmonogramu),
- nedávat kojeným novorozencům žádné náhražky, šidítka, dudlíky apod.,
- povzbuzovat zakládání dobrovolných skupin matek pro podporu kojení a upozorňovat na ně matky při propouštění z porodnice (Breast-Feeding Support Groups).
Světová zdravotnická organizace doporučuje kojit nejméně šest měsíců od narození dítěte. Pokud má tedy žena dostatek mléka, není důvod prvních pět až šest měsíců miminko začít dokrmovat umělou výživou. Do této doby její mléko obsahuje všechny živiny potřebné pro vývoj dítěte. Teprve po půlroce je vhodné přecházet na umělou stravu. I to by se ale mělo dít postupně a nenásilně. Umělá výživa totiž představuje pro dítě něco cizorodého, něco co nezná, a nemusí proto ihned spolupracovat. Pokud matka vše zvládne bez většího stresu, dítě bude tento přechod vnímat a přijímat o poznání lépe, než když ho k jídlu bude nutit násilím.
Zdroj: Midwifery J. Womens Health 2007;52(3):273–280. WHO, Laktační liga.