Kojení někdy vzniku alergie u dětí nezabrání. Spíše naopak
Souvislost mezi kojením a rizikem vzniku atopického ekzému je zatím poněkud sporná. Zatímco některé studie podporují teorii, že kojení snižuje riziko vzniku astmatu nebo atopického ekzému u dětí, jiné studie toto tvrzení vyvracejí, a dokonce naznačují, že kojení by mohlo riziko i zvyšovat.
Do studie bylo zahrnuto celkem 1 685 dětí a jejich rodiče vždy po narození, v šesti, dvanácti a dvaceti čtyřech měsících vyplňovali dotazník. Otázky se týkaly jak zdravotního stavu rodičů a dítěte, tak i například délky kojení, socioekonomické situace rodiny a podobně. Hodnocen pak byl výskyt alergických reakcí u dvouletých dětí ve vztahu jak k délce kojení, tak i zdravotnímu stavu obou rodičů.
Kojení může působit pozitivně i negativně
Z 837 chlapců a 848 holčiček se příznaky alergie ve dvou letech projevily u 207 chlapů a 186 děvčátek. Ve 114 případech byl alergik už otec, v 94 matka a v 61 případech trpěli některým z příznaků alergií (atopická dermatitida nebo astma) oba rodiče. U dětí, jejichž rodiče byli po alergické stránce naprosto zdraví, mělo dlouhodobé kojení spíše negativní důsledky na vznik alergií. Zatímco u nekojených dětí se alergie projevila v 15 % případů, u dlouhodobě kojených to už bylo téměř 25 %. Podobné výsledky vyšly i ve skupině dětí, jejichž otec byl zdravý a matka alergička. U dětí, kde byla matka zdravá a otec alergik nebo oba rodiče alergici, naopak kojení delší než čtyři měsíce těmto dětem možnost výskytu alergických příznaků rapidně snížilo.
Studie ukázala, že délka kojení může výskyt alergických příznaků zvyšovat i snižovat. Důležitou roli hraje informace, který z rodičů je alergik. Obecně ale stále platí, že delší kojení, které se doporučuje v délce minimálně šesti měsíců, má na budoucí zdraví dítěte pozitivní vliv.
(kam)
Zdroj: J Investig Allergol Clin Immunol. 2010; 20 (3): 195–200.
