Koktání – aby se krátkodobý problém nestal celoživotní potíží

Koktání je častou potíží dětského věku. Většinou vymizí samo, ale jsou situace, kdy je nutná pomoc odborníků. Odhalte a začněte řešit vážnější případy včas – poradíme, jak na to.

Koktání je získaná porucha řeči vyskytující se převážně u dětí. Jde o časté a významné rušení plynulosti a toku řeči. Lidé, kteří koktají, vědí, co chtějí sdělit, ale mají potíže to vyslovit. To bývá normálním jevem u dětí, které se učí mluvit. Jejich řečové a jazykové schopnosti nejsou ještě dostatečně vyvinuté, aby udržely krok s tím, co chtějí říct. Většina z toho vyroste, ovšem někdy tato potíž může přetrvávat do dospělosti – pak už jde o chronické onemocnění mající negativní vliv na sebeúctu a komunikaci s jinými lidi.

Zadrhávání nepřeslechnete

Dětem i dospělým, kteří koktají, můžou pomoci logopedi, psychologické poradenství či speciální elektronické zařízení pro zlepšení řečových schopností. Mezi typické příznaky tohoto problému patří: 

• těžkosti s vyslovováním začátku slov, vět nebo frází,
• prodlužování slov nebo přídatné zvuky uvnitř nich,
• opakování zvuku, slabiky nebo slova, 
• krátké odmlčení místo určitých slabik nebo pauzy uvnitř slova,
• přidání dalších zvuků (například „uhm“) jako reakce na nadcházející slovo, které způsobuje problémy.

Další signály

U koktajících jedinců se může se vyskytnout i:

• nadměrné napětí, pohyby obličeje nebo horní poloviny těla, 
• úzkost z mluvení,
• omezená schopnost efektivně komunikovat,
• rychlé mrkání očima,
• třes rtů nebo čelisti,
• tiky obličeje či hlavy,
• zaťaté pěsti.

Koktavost se může zhoršovat při stresu, únavě, spěchu, nervozitě a psychickém tlaku. Situace jako projev před více lidmi nebo telefonování mohou být pro koktající lidi obzvlášť obtížné. Paradoxně většina z nich, pokud mluví k sobě, zpívá nebo hovoří společně s někým jiným, nezadrhává.

Kdy vyhledat lékaře

Jak jsme již zmínili, ve věku, kdy se děti učí mluvit, tedy mezi 2. a 5. rokem, je koktání běžné. Doporučujeme se poradit s lékařem, když si všimnete následujících problémů:

• Zadrhávání trvá více než 6 měsíců.
• Vyskytuje se s jinými řečovými nebo jazykovými poruchami.
• Je častější, stupňuje se a nemizí s růstem dítěte. 
• Objevují se křeče obličejových svalů nebo má dítě viditelné problémy vyjádřit se.
• Koktání ovlivňuje schopnost efektivně komunikovat ve škole, v práci nebo v sociálních interakcích.
• Mluvení vzbuzuje úzkost a emoční problémy, jako je strach nebo vyhýbání se situacím, kdy je hovor vyžadován.
• Zadrhávání začíná v dospělosti.

Viníků je víc  

Vědci neustále zkoumají základní příčiny koktání. Předpokládá se, že jde o součinnost více faktorů: 

• abnormality v motorické a smyslové koordinaci, v načasování řeči,
• odchylky v jazykových centrech mozku dané dědičně,
• přidružená onemocnění, jako stav po mrtvici, traumatu, poraněních mozku,
• duševní problémy neboli emocionální trauma.

Více náchylní ke koktání jsou muži, jedinci s opožděným vývojem v dětství, osoby vystavené nadměrnému stresu a lidé, u nichž se tento problém vyskytuje v rodině. 

Bez léčby bývají potíže 

Se zadrháváním řeči je důležité začít bojovat co nejdřív. Neléčení lidé nebo ti, kteří začali s terapií pozdě, mohou trpět:

• nízkým sebevědomím,
• komunikačními problémy,
• strachem z mluvení (vyhýbají se situacím, které hovor vyžadují), 
• nedostatečnou součinností ve škole, v práci i sociálním životě,
• šikanou, posmíváním se, 
• úzkostnými poruchami.

Při první návštěvě odborného lékaře očekávejte otázky typu, kdy dítě řeklo první slovo a začalo mluvit ve větách, v kolika letech jste si všimli koktání, co ho zhoršuje a zlepšuje apod. U dospělých koktajících se lékař ptá na to, jak zadrhávání ovlivnilo jejich život, jaké problémy aktuálně způsobuje, případně typy podstoupených procedur. Zkuste proto zachytit epizody koktavosti, dělejte si seznam všech léků, vitamínů a doplňků, které vy nebo vaše dítě berete, včetně dávkování.

Co může pomoci

Vědci zkoumali mnoho léků, ale bez úspěchu. Žádná metoda nemá 100% účinnost. Můžete vyzkoušet:

• logopedii – logoped se pokusí naučit dítě mluvit pomaleji a uvědomit si koktání,
• elektronické pomůcky – opožděná sluchová zpětná vazba podnítí zpomalení řečového projevu, zařízení se dají nosit během denních aktivit,
• kognitivně behaviorální terapii – může pomoci identifikovat a změnit způsoby myšlení, které koktavost zhoršují nebo pomoci vyřešit úzkostné poruchy.

Nejdůležitější je ovšem rodičovská podpora – tedy poslouchat pozorně, udržovat oční kontakt, když potomek mluví, a neskákat do řeči. Přijměte dítě, jaké je, netrestejte je za koktání, naopak povzbuzujte a chvalte. Udržujte doma klidnou atmosféru a učte dítě zvládat i stresové situace. 

Zdroj: www.mayoclinic.org