Mikroskopická opouzdřená bakterie je hrozbou ukrytou ve sliznicích nosu, úst a horních cest dýchacích. Pneumokok totiž poměrně často patří mezi přirozenou bakteriální flóru organismu. V řeči čísel ho má v nosohltanu asi 60 % dětí a 10 % dospělých. Bakterie svým nosičům ale nezpůsobuje žádné problémy. Nákaza se projeví až v případě oslabení organismu, například virovým zánětem, chronickou chorobou nebo dlouhodobým kuřáctvím. V dospělé populaci jsou k nákaze nejvíce náchylní lidé starší 65 let a jedinci s oslabenou imunitou. Mnoho starších osob se přitom potýká s nějakou chronickou chorobou, například s cukrovkou, chorobami srdce a cév nebo nádorovými nemocemi. Právě pro tyto lidi představují pneumokoková onemocnění život ohrožující stav, který často vyžaduje pobyt na jednotce intenzivní péče a nezřídka končí i úmrtím.
Vhodná možnost prevence
Z výzkumu provedeného v Nizozemsku vyplývá, že očkování proti pneumokokům výrazně snižuje výskyt nebezpečného pneumokokového zápalu plic u osob v pokročilém věku. Velmi rozsáhlé studie se zúčastnilo necelých 85 tisíc jedinců starších 65 let. Respondenti byli rozděleni do dvou skupin. Jedna skupina podstoupila očkování vakcínou Prevenar 13 a druhá dostala placebo, tedy neúčinnou látku. Po necelých 4 letech sledování lékaři stanovili výsledky, které jednoznačně hovoří ve prospěch očkovaných jedinců.
- V této skupině totiž došlo k poklesu výskytu pneumokokového zápalu plic způsobeného typy, proti kterým vakcína chrání, o téměř 50 % oproti neočkované skupině.
- V případě závažných invazivních pneumokokových nákaz vyvolaných pneumokoky, které jsou pokryty vakcínou, činilo snížení dokonce celých 75 %!
- Zajímavostí je, že výskyt nežádoucích účinků očkování byl v obou skupinách obdobný. Běžné nepříjemnosti spojené s vakcinací (tedy zvýšená teplota, bolestivost a zarudnutí v místě vpichu) se tedy objevily prakticky u stejného počtu očkovaných i neočkovaných.
Sečteno a podtrženo, vakcinace proti pneumokokovým infekcím výrazně snižuje nebezpečí závažných nákaz u jedinců starších 65 let. Nežádoucí účinky se přitom objevují jen u zlomku očkované populace a v drtivé většině případů nepředstavují výraznější zdravotní hrozbu. Očkování tedy má smysl nejen u dětí, ale i u našich nejstarších.
(holi)
PRV-2016.01.016