Bojíte se očkování? Homeopatie pomůže zmírnit potíže

Počátky očkování jako metody prevence infekčních nemocí sahají až do 18. století. V posledních letech se okolo tohoto tématu šíří a víří velké emoce: Očkovat? Neočkovat? Toť otázka. Očkování je metoda prevence infekčních nemocí, jejíž počátky se datují již do 18. století. Jak se na problematiku očkování dívá homeopatie a jak zvládnout očkování u dětí (i dospělých) bez komplikací, se dočtete na následujících řádcích.

Počátky očkování jako metody prevence infekčních nemocí sahají až do 18. století. V posledních letech se okolo tohoto tématu šíří a víří velké emoce: Očkovat? Neočkovat? Toť otázka. 

Očkování jako metoda prevence šíření infekčních onemocnění je jedno z nejdůležitějších opatření a jedině díky očkování bylo možno vymýtit nebo téměř vymýtit (alespoň v civilizovaném světě) taková závažná onemocnění, jako jsou pravé neštovice nebo dětská mozková obrna.

Očkování zajišťuje prevenci šíření infekčních nemocí v podstatě dvojím způsobem:

1. Přímá ochrana očkovaného jedince.
2. Kolektivní ochrana – při určité vysoké proočkovanosti celé populace jsou chráněni i jedinci neočkovaní, protože patogen se v takové společnosti nemůže snadno a volně šířit.

Dělení očkování:

• Povinná – ta jsou dána a regulována zákonnou normou a slouží k prevenci především závažných dětských infekčních onemocnění.
• Nepovinná – podávají se na základě žádosti rodičů či pacientů. Namátkově lze jmenovat třeba očkování proti klíšťové encefalitidě, pneumokokům či herpes-papiloma viru.
• Zvláštní kategorii tvoří očkování dospělých, především v souvislosti s cestami do zahraničí.

Dvě strany jedné mince

Očkování je sice jednoznačně důležité z hlediska prevence závažných infekcí, nicméně je nutno na ně pohlížet i v širším pohledu. Z homeopatického hlediska je očkování ve své podstatě nepřirozeně probíhající infekcí, což vlastně ovlivňuje veškerou další reaktivitu našeho imunitního systému. Naše obranyschopnost je v takovém případě k reakci „přinucena“ uměle a není zde žádná fáze určená pro zotavení organismu (rekonvalescence). Ta v přirozeném průběhu nemoci představuje důležitý „úklid“ zbytků mrtvých bakterií, virů i zničených složek imunitního systému. Při očkování v imunitním systému tento „balast“ zůstává v podstatě napořád a zahlcení přirozených detoxikačních cest může vést k dalším potížím. Druhým problémem očkování je to, že do těla se dostanou pomocné látky z vakcín. To jsou například antibiotika, zbytky biologických materiálů, na nichž se vakcína kultivovala, konzervační a stabilizační látky, například sloučeniny rtuti a mnohé další. Jejich množství je zdánlivě malé, nicméně s aplikací očkování se začíná již od 9. týdne věku dítěte, kdy například není definitivně utvořena bariéra mezi krví a mozkem čili například právě rtuť se do mozku dostane snadněji. Navíc tady nejde jen o absolutní množství této látky – je to svým způsobem „toxická“ informace, která může vést k vyprovokování určité abnormální reakce.

Kdy (ne)očkovat

Očkovat by se měly děti zdravé, což je v dnešní době narůstajících chronických infekcí stále větší problém. O vhodnosti, nebo naopak nevhodnosti příslušného očkování by měl rozhodnout v prvé řadě očkující lékař. V případě, že se má nějaké očkování uskutečnit, je vhodné dítě (nebo dospělého) náležitě připravit tak, aby se co nejvíce předešlo možným komplikacím.

Příprava organismu na očkování 

• Upravte si jídelníček – Základním opatřením v období očkování je samozřejmě důležité určitým způsobem upravit i stravu a dodat tělu důležité vitamíny a stopové prvky, a to minimálně týden před plánovaným očkováním.
• Vynechte fastfood – Jednoznačně je nutné vynechat známé „junk food“, tedy nezdravá jídla, která nám předkládají hlavně prodejny rychlého občerstvení. Nadbytek kalorií není zdravý ani v běžném životě, natož při zatěžkávacích zkouškách imunitního systému.
• Omezte příjem tuků – V dietě je vhodné omezit příjem tuků, které mají ve svém důsledku efekt imunosupresivní (tedy potlačující obranyschopnost těla) a prozánětlivý. Patří sem především olej kukuřičný, slunečnicový, sójový, olej ze světlice barvířské, kanoly a arašídů. Naopak vhodný je v malém množství rybí olej, protože obsahuje omega3-nenasycené kyseliny, které mají sice také imunosupresivní účinek, ale v malých množstvích naopak potlačí reakci na pomocné látky ve vakcíně a zabraňují tak postižení mozku.
• Doplňte vitamíny – Z vitamínů a stopových prvků je nejdůležitější opět vitamín C. Ten má silné protizánětlivé účinky, doporučuje se u dětí mladších 2 let 2× denně 100 mg, u dětí starších 2 let 250 mg 2× denně. Dospělí mohou užívat až 4× denně 1000 mg. Vhodný je i vitamín E, který reguluje produkci zánětlivých cytokinů. Ze stopových prvků je důležitý zinek, ale je potřeba se vyhnout jeho kombinaci s mědí.
• Odpočívejte – V období očkování je dobré imunitní systém nepřetěžovat čili je potřeba vyhnout se přípravkům na podporu imunity, jako jsou extrakty z hub, proteiny a imunoglukany.
• Užívejte probiotika.

Homeopatie a očkování

Zmírnění bolesti

Hlavními léky jsou zde Ledum palustre a Thuya occidentalis. Ledum palustre je lékem na bodná poranění čili i poranění jehlou a vpichem vakcíny a i zde je to základní lék na snížení bolesti po aplikaci vakcíny. Thuya occidentalis je základním a nejvýznamnějším lékem na následky očkování, tedy jednak na modifikovanou imunitní reakci, a dále slouží i jako detoxikace na aplikované pomocné látky v každé vakcíně.

Příklad vhodného schématu podávání homeopatik:

Ledum palustre 15 CH 5 granulí jednorázově ráno před očkováním, potom zopakovat jednu dávku večer a druhý den ráno a večer. Po očkování podávat lék Thuya occidentalis 9 CH 1× denně 5 granulí po dobu 14 dní.

Léčba komplikací

1. Místní zánět v místě vpichu.

Vhodné léky:

Apis mellifica 15 CH – místo vpichu je růžově červené, bolestivé a úlevu přináší chladný obklad.

Belladonna 9 CH – místo vpichu je zarudlé a horké, stav doprovází horečka s pocením.

Ledum palustre 15 CH – místo vpichu je bledé a jakoby necitlivé, silně bolestivé, přesto zde úlevu přinese chlazení.

Hypericum perforatum 15 CH – místo vpichu je extrémně bolestivé a velmi citlivé na dotyk.

Dávkování: Příslušný lék volíme nejlépe v ředění 9 či 15 CH a podáváme 3–4× denně 5 granulí až do zlepšení stavu.

2. Zvýšené teploty – Z celkových reakcí po očkování jsou významné především zvýšené teploty. Tady svoji indikaci najdou léky známé jako Aconitum napellus 9 CH, Belladonna 9 CH či Ferrum phosphoricum 9 CH.

3. Vztek a plačtivost – V některých případech bude také velmi potřebný lék Chamomilla 30 CH, jehož charakteristickými příznaky jsou vztek a plačtivost, které se náhle objeví po očkování.

Problematika očkování je velmi široká a škála možných komplikací taktéž. Mimo výše zmíněné potíže je vždy nejvhodnější stav konzultovat se zkušeným lékařem – homeopatem.