Potíže s cévami jsou dnes bezkonkurenčním zabijákem číslo jedna, co se nemocí a úmrtí týče. Pro kvalitu života a život samotný jsou některé cévy důležitější než jiné. Koronární neboli věnčité tepny patří k těm, bez nichž se opravdu ani chvilku neobejdeme. Co když se ale ucpávají?
Ucpané trubky
Proces kornatění tepen – aterosklerózy – je sice poměrně složitý děj, ale vcelku trefně jej lze přirovnat k ucpávání odpadních trubek všelijakou špínou. „Špína“ je v případě ucpávání cév zvláště cholesterol (VLDL a LDL) a běžné tuky (TAG). Neusazují se u každého stejně. Nebo jinak – dvě osoby se stejnými hladinami tuků v krvi budou mít různě poškozené cévy. Nejde jen o čas, ale i další parametry, které usazování ovlivňují. Nepříznivě působí zejména vysoký tlak a tichý zánět, „silent inflammation“, který je typický pro lidi s metabolickým syndromem.
Tajemná chemie – ischemie?
Zcela běžná je situace, kdy se ucpávání cév táhne celé roky, i dekády. Tepny se neucpou najednou, ale aterosklerotické pláty na stěnách se zvolna a pomalu zvětšují a stále více pak omezují průtok krve. Čím méně krve do srdce pouští, tím menší rezerva pro výkon existuje. Když jsou cévy ucpány tak, že srdci chybí kyslík, ozve se bolest. Tato bolest je nazývána angina pectoris a je zcela typickým příznakem ischemické choroby srdce – ICHS. Ischemie je nedostatek kyslíku a ischemická choroba tak značí stav, kdy do srdce neteče dost krve. V klidu je srdce obvykle zásobeno dostatečně, pokud však začne tlouci rychleji, jeho potřebu krve už zúžené věnčité tepny nedokážou nasytit.
Jak na zúžené tepny:
- Pomocí léků se snažit stav udržet. V úvahu většinou připadá kombinace několika léčiv, ty dokážou nepříznivý vývoj zpomalit a přinejlepším zastavit.
- Změnit životosprávu. To je velmi účinný faktor, kterým lze zvrátit i velmi pokročilé změny na věnčitých tepnách. Vyžaduje to ale nízkotučnou dietu, fyzickou aktivitu a některé další podpůrné metody.
- Použít katetrizaci. Takzvaná PTCA – perkutánní koronární angioplastika – je zákrok, kdy je tepnou, obvykle v tříslech, zaveden katétr (drát) do koronárních cév. Nafouknutím balonku na špičce katétru je pak céva roztažena a do tohoto místa je zaveden takzvaný stent. Stent je jakási pružina, která udržuje průsvit cévy. Moderní stenty se všelijak ošetřují, aby se v místě zúžení neobnovilo, což se často stává.
- Operovat. Operaci se říká aorto-koronární by-pass (CABG), jde tedy o jakýsi aorto-věnčitý obchvat. Obchvátit lze totiž ucpané místo v cévě, a to za pomoci kusu žíly, obvykle odebraného z nohy. Místa blokující tok krve jsou tak přemostěna novými cévami.
Konzervativci
První dva konzervativní přístupy můžeme pominout. Farmakologie obvykle není schopna proces zcela zastavit a zřejmě jej nezvrátí. Změna životosprávy je sice mimořádně účinná a šetrná, lidé však často ani s hrozbou prvního nebo druhého infarktu nejsou ochotni revidovat své návyky, nanejvýš si odpustí třeba kouření.
Invazivní přístupy aneb Hurá na to
Jak jsou na tom při srovnání dva invazivní přístupy? Velká metaanalýza vycházející z pěti velkých randomizovaných studií ukázala, že metody jsou si velmi podobné. Co se týče klinického zlepšení a rizika, jsou oba výkony plně srovnatelné. Po katetrizačních výkonech nastává nicméně mnohem častěji návrat obtíží a nutnost opakování výkonu.
Co z toho všeho vyplývá? Blahobyt vede velmi často k nemoci z blahobytu, k metabolickému syndromu. Ten vede dříve či později k poškození cév. Pokud není blahobyt zmírněn třeba častým pohybem a volbami v jídle, vede dříve či později na operační stůl. I když je by-pass (CABG) rozhodně větším a náročnějším výkonem, celkově se jeví jako účinnější řešení ucpaných věnčitých tepen.
(shmt)
Zdroj:
MedLine – Comparative studies of PTCA versus bypass operation: rationale for patient-oriented therapy], Hamm, C. W., http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/9827477#. PMID: 9827477 [PubMed – indexed for MEDLINE]