Nemocné srdce dokáže zachránit katetrizační zákrok i klasická operace
Současná medicína nabízí při léčbě nemocného srdce mnohonásobně více možností, než tomu bylo před lety. Při uzávěru nebo kritickém zúžení věnčitých tepen srdce, které zásobují okysličenou krví samotný srdeční sval, byl dříve myslitelný v podstatě pouze chirurgický by-pass.
Hadička z třísla až k srdci
Katetrizační intervence je metoda, kdy se buď z třísla, nebo ze zápěstí zavede tenká hadička – katetr – přímo do věnčité tepny srdce a následně je možné zúžené místo rozšířit nafouknutím balónku a případně umístěním tzv. stentu – sofistikované drátěné „trubičky“, která drží cévu otevřenou.
Chytré stenty
Současné stenty prošly složitým vývojem a některé typy jsou dokonce napuštěné speciálními látkami, které zabraňují novému zúžení cévy. Katetrizační výkony mají nespornou výhodu v tom, že jsou rychlé a není při nich potřeba otevírat hrudník. Pacient si tak ušetří velkou jizvu a dlouhý pobyt v nemocnici.
Katetrizace, nebo klasická operace?
Jak ale vychází srovnání výsledků klasických operací a katetrizačního stentingu věnčitých tepen? Lékaři vyhodnotili výsledky z celkem 25 velkých srovnávacích studií zahrnujících téměř 35 tisíc pacientů. Polovina prodělala klasický operační by-pass a polovina dostala stent. Při srovnání celkové úmrtnosti do 24 měsíců od výkonu nebyl mezi oběma metodami významný rozdíl.
Výhody i rizika zhodnotí lékař
Implantace stentu byla provázena během prvních 30 dnů od zákroku nižším rizikem vážných komplikací postihujících srdce nebo mozek a celkově nižší časnou úmrtností. Na druhou stranu pacienti s operačním by-passem měli nižší riziko následného srdečního infarktu, potřeby dalšího zákroku na věnčitých tepnách a také komplikací postihujících srdce a mozek v průběhu 12 měsíců po zákroku.
Obě metody mají své výhody i rizika a nejde jednoznačně určit, která je lepší či horší. Vždy je při rozhodování třeba uvážit specifika konkrétního pacienta a vybrat pro něj nejvýhodnější řešení.
(omat)
