Výluhy z bylin jako přírodní antiparazitika?

Kde je hranice mezi klasickou a alternativní léčbou? Více než polovina dostupných léčiv pochází nebo je odvozena z přírodních produktů. Pro příklady nemusíme chodit daleko, vzpomeňme si např. na penicilin nebo kyselinu acetylsalicylovou (acylpyrin). Vzhledem k nedostatečnosti některých syntetických léčiv především proti tzv. opomíjeným chorobám, mezi které se řadí i několik parazitárních onemocnění, se farmakologové a chemici vracejí k prastarým popisům rostlin a snaží se je začlenit do moderní léčby.

Malárie – ukázkový příklad, jak může příroda pomoci

Malárie je známé onemocnění způsobené prvokem Plasmodium a přenášené komáry rodu Anopheles. V roce 2018 bylo evidováno přes 220 miliónů lidí infikovaných malárií a 405 000 lidí na toto onemocnění v témže roce zemřelo. Žádné jiné parazitární onemocnění nemá tak velký dopad na lidstvo, a tak je jasné, že do výzkumu malárie proudí nemalé peníze. Dostupné syntetické léky jsou mnohdy toxické a na některé vzniká tzv. rezistence (parazit přestává být na léčbu citlivý), a tak se vědci a chemici snaží vypátrat nové účinné látky. Z hlediska pomoci přírody to u malárie padlo na úrodnou půdu hned dvakrát.

Prvním zázrakem byl chinin, alkaloid získávaný z kůry chinovníku, stromu či keře vyskytujícího se v tropické Střední a Jižní Americe. Staří peruánští indiáni o jeho účincích dobře věděli a již v 16. a 17. století kůru sami používali jako účinné antimalarikum. Po více než tři století byla malárie léčena přípravky obsahujícími chinin. Ale jak to tak bývá, všeho moc škodí a na chinin vznikla rozsáhlá rezistence.

V roce 1972 byla objevena nová naděje – artemisinin, extrakt z pelyňku ročního (Artemisia annua). Jeho objevitelka, čínská nobelistka, se inspirovala v tradiční čínské medicíně a recepturu přípravy našla v 1 600 let starém textu. První pokusy skončily nezdarem, jelikož se účinnou látku stále nedařilo extrahovat. Teprve zápisky z roku 340 n. l. přivedly farmakoložku k extrakci za nízkých teplot a izolaci antimalarické sloučeniny. V roce 2006 byly „účinné“ geny pelyňku vloženy do kvasinek, čímž začala průmyslová výroba artemisininu. Aby se předcházelo vzniku rezistence proti němu, doporučuje Světová zdravotnická organizace jeho používání kombinovat s jinými antimalarickými přípravky.

V hledáčku farmaceutického průmyslu jsou jen ta léčiva, jejichž výroba se zaplatí

Na příkladu malárie je vidět, jak může být přírodní řešení účinné. Ale jak je to u dalších parazitárních onemocnění, kde dopad na lidstvo sice není tak ohromující jako u malárie, ale jejich výskyt je stále rozšířený? Vědeckých prací o hledání účinných přírodních látek např. proti leishmanióze, spavé nemoci, schistosomóze či lymfatickým filariózám je nespočet, ale tlak na tento výzkum není tak veliký, protože tyto cesty nejsou pro farmaceutický průmysl atraktivní, a to především z finančního hlediska. Tato onemocnění jsou totiž rozšířená hlavně v chudých oblastech a není kdo by jejich výrobu uhradil.

Ne všechny přírodní přípravky jsou skutečně účinné

Pokud občané České republiky zatouží z hlediska léčby parazitů po přírodní léčbě, nabízí trh několik přípravků s atraktivními názvy (např. Parasic, Endoparazin, Parazin). Většinou se jedná o směs několika bylin (např. česneku, fenyklu, ostropestřce, pelyňku, ořešáku), jejíž antiparazitární účinek byl ve větší či menší míře v minulosti popsán. Nicméně není to tak jednoduché. Důležité je, jakým způsobem je výluh z bylin prováděn nebo kolik účinné složky nabízená směs obsahuje, a samozřejmě selským rozumem nelze předpokládat, že tyto přípravky plošně zatočí s každým červem či cizopasníkem, přestože to jejich název napovídá. Proto je doporučeníhodné neobcházet péči lékařů, nechat se odborně vyšetřit, případné cizopasníky diagnostikovat a nabízené doplňky stravy brát s rezervou, nebo si alespoň zjistit, zda jsou jejich účinky řádně vědecky podložené.

(les)

Zdroje:

https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/malaria

Votýpka J. et al. O parazitech a lidech. Triton: Praha, 2018.

Cheuka P. M. et al. The role of natural products in drug discovery and development against neglected tropical diseases. Molecules 2016, 22 (1); pii: E58.