Volně prodejná afrodiziaka z pohledu sexuologa
Od doby uvedení Viagry na trh se zvýšil zájem veřejnosti o látky s afrodiziakálním účinkem. Lidstvo však už tisíciletí hledá účinné látky, které by podporovaly sexuální prožitek či funkci.
Afrodiziaka můžeme dle typu účinku rozdělit do tří skupin:
- látky ovlivňující sexuální touhu
- látky ovlivňující potenci
- látky ovlivňující sexuální prožívání
Medicínský výzkum dosáhl nejpřesvědčivějších výsledků v oblasti léčby erektilní dysfunkce. Jde tedy o ovlivnění potence. Dá se říct, že revoluci v této oblasti přinesla právě Viagra následovaná dalšími léky zlepšujícími schopnost erekce (Cialis, Levitra). Ovlivnění ostatních složek sexuálních funkcí prozatím zůstává nedostatečně prozkoumáno. Výsledky léčby závisí na precizní diagnostice poruchy zdraví. Do této oblasti patří především podávání hormonů. Obvykle se jedná o nahrazování pohlavních hormonů, jejichž tvorba není dostatečná.
Když se však podíváme na internet, snadno získáme dojem, že problémy, které současná věda nedokáže řešit, jsou prakticky lehce a bezpečně zvládnutelné. On-line prodejny nabízejí širokou škálu potravinových doplňků, které zaručeně zvýší sexuální touhu, zlepší sexuální prožitek, zlepší erekci a dokonce prodlouží penis, to vše za vysokou finanční částku. Je to ale skutečně pravda? Co obsahují tyto produkty? Jak je ověřena jejich účinnost? Jako důkaz předkládaný veřejnosti najdete na příslušném serveru či v reklamním letáku povídání o bezpečnosti užívání, obvykle se odkazující na přírodní původ všech složek produktu. Fakt, že je něco přírodní, v mnoha lidech vyvolává iluzi naprosté bezpečnosti a jakési přirozené účinnosti. Ve složení většiny preparátů se objevuje směs rostlinných extraktů. Nejčastěji zastoupenými jsou výtažky z catuaby, gingo biloba, epimedia, cuscuty, ženšenu, eleutherococcu, serenoy, macy. U všech preparátů je barvitě popisován příznivý účinek na různé neduhy, včetně sexuálních poruch. A obvykle je doporučováno dlouhodobé užívání.
#IMG#
Prodávané preparáty se často odkazují na zkušenosti odborníků a na klinické studie. Zkušenosti odborníků vyznívají jako „succes stories“, s jednoznačným cílem motivovat veřejnost ke koupi. Zajímavé je, podívat se blíže na klinické testování těchto preparátů. Veřejně prezentované výsledky studií jsou často umně přeformulované do laického jazyka, zjednodušené a ne vždy přesné. K přesným citacím se laik prakticky nedostane. Pokud se o to pokusíme, zjistíme, že naprostá většina citovaných studií nenaplňuje přísná kritéria klinických testů, které musí předcházet registraci léku. Látka, která je registrovaná jako lék, musí projít klinickým testováním v několika fázích. Cílem této komplikované a dlouhé cesty k registraci je ověření bezpečnosti užívání, ale především jasně prokazatelného účinku na danou nemoc. Dobrou ilustrací tohoto procesu je to, že látka, která se původně vyvíjela pro léčbu jedné nemoci, se během dlouhodobého testování ukázala jako účinná pro léčbu zcela odlišné nemoci. To by nebylo možné bez průběžného, komplexního a kritického vyhodnocování výsledků, které studie přinášejí.
Uvedený proces je často nahrazen jedním nebo několika testy a množstvím odborných termínů. V informačních materiálech se výrobce často odvolává na testosteron, neurotransmitery, PDE 5 (fosfodiesteráza 5) či oxid dusný, což jsou látky, které hrají mají v regulaci sexuálních funkcí významné místo. A přirozeně to zvyšuje dojem vědeckosti celé informace. Problém je v tom, že nikde nenajdeme studii, která by jednoznačně potvrzovala účinek té či oné dané rostliny, na některou z těchto látek funkcí u lidí. Faktem je, že probíhají výzkumy na zvířatech. Některé z nich nám dávají slibné výsledky. To je však první krok. Až poté, co se ukáže některá z látek jako účinná na zvířecím modelu, zahajují se její další zkoušky.
Mezi procesem uvádění doplňků stravy na trh a registrací léčiva je zásadní rozdíl. Klíčové je to, zda se zajímáme pouze o bezpečnost užívání, nebo také o ověřený účinek. Registrace léku zahrnuje obojí. Výrobce doplňku stravy prokazuje pro registraci, či schválení prodeje pouze to, že produkt neohrožuje zdraví.
Pokud potravinové doplňky vykazují účinnost, je možné uvažovat o několika podmiňujících faktorech. Může jít o nespecifické ovlivnění kardiovaskulárního systému, které může mít vliv i na erektilní funkci. Také můžeme uvažovat o nespecifické stimulaci CNS. Prosté odstranění únavy zajisté může ovlivnit sexuální apetenci. Také známe fytofarmaka pozitivně ovlivňující náladu. To má samozřejmě přesah do prožívání sexuality. Žádný z uvedených efektů však nemůžeme nazývat specifickým účinkem na sexuální funkce a proto vidím jako problematické, nazývat tyto látky afrodiziaky.
Dalším možným faktorem ovlivňujícím účinnost potravinových doplňků je tzv. placebo efekt. Jednoduše řečeno jde o pozitivní účinek na zdravotní stav, látky která je prokazatelně neúčinná. Popisovaný efekt je znám už staletí. O jeho mechanismu se vedou erudované diskuse. Účinek se připisuje očekávání pacienta. Z toho plyne nutnost podávat neúčinnou látku ve formě léčiva, právě abychom vzbudili očekávání účinku. Placebo efekt se přirozeně nevyskytuje u látek, které jsou podávány s tím, že jsou neúčinné. Placebo má nezastupitelnou roli právě v testování nových léčiv. V klinických studiích se srovnává účinek testované látky s látkou neúčinnou. Přitom ani pacient, ani lékař, který látku podává, neví, jakou látku užívá nebo ordinuje. Z toho je odvozen i název těchto studií – dvojitě slepé, placebem kontrolované. Tyto se považují za jednoznačný důkaz účinnosti testované látky.
Znamená to, že potravinové doplňky nejsou účinné? To si tvrdit nedovolím. Je však dobré vědět, že jejich účinek není dostatečně klinicky ověřen. Tudíž jednoznačné tvrzení o jejich účinnosti není podloženo vědeckými důkazy.
(hol)
