Vosí jed se může skrývat i ve víně
Kopřivka, kašel, sípání, dušnost, rýma nebo kýchání – to jsou alergické projevy, které se mohou vyskytnout po požití alkoholických nápojů.
O tom, že tento jev není nijak vzácný, svědčí i statistiky: některé z uvedených obtíží udává téměř 14 procent dospělých obyvatel severní Evropy. Důvodem alergické reakce po vypití vína může být přítomnost vosího nebo včelího jedu.
Příčiny vzniku alergické reakce po požití alkoholických nápojů jsou velmi rozmanité. Například v Asii má téměř polovina obyvatel vrozenou odchylku zpracování alkoholu, kdy se nedostatečně odbourává jeho metabolit – acetaldehyd. Ten se v těle hromadí a vyvolává alergické reakce, u astmatiků je příčinou astmatického záchvatu.
Evropané touto odchylkou sice trpí vzácně, alergické reakce po alkoholických nápojích jsou ale poměrně časté i u nich. Jedná se o reakce na složky nápoje nebo přídatné konzervační látky – sulfity. Ty u citlivých jedinců mohou vyvolat astmatické záchvaty.
Problematické červené víno
Nejvíce alergických reakcí je popisováno po červeném víně. To často obsahuje právě sulfity, ale také přímo histamin, tedy jeden z hlavních vyvolavatelů alergických reakcí. Další příměsí, které se do vína mohou dostat, pocházejí z látek užívaných k čiření vína. Jsou to mléčné bílkoviny, bílek, želatina z rybích měchýřů a látky z kůry stromů. Po vysrážení zákalu se sraženina z vína odfiltruje a neměly by v něm žádné z použitých látek zůstat. Velmi malé množství ale někdy nalézt lze. U pacientů s anafylaktickými reakcemi na použité proteiny to může vyvolat reakci. Naštěstí jsou ale takovéto reakce velmi vzácné.
Nová australská a novozélandská legislativa přesto požaduje, aby výrobci kromě konzervačních látek povinně udávali i tyto možné příměsi. O přijetí takových opatření uvažují i Evropská unie, Kanada a Spojené státy.
Pozor na vosy ve víně
Kromě příměsí existuje i alergie na samotné vinné hrozny. Při této alergii mají pacienti reakce i při pití vína. Nedávno bylo pro alergické reakce po pití vína nalezeno i další vysvětlení. Při vyšetření byly u pacientů nalezeny v krvi alergické protilátky proti jedu vos a včel. Pacienti však dosud nikdy reakci na hmyzí jed neměli. Jak je to možné?
Při zpracování vína jsou spolu s hrozny podrcena a lisována i těla vos a včel, které si na hroznech pochutnávají. Tak se hmyzí jed může dostat až do konečného produktu – vína. Při jeho častější konzumaci pak může dojít k navození přecitlivělosti.
Kdo má alergické reakce po pití vína, měl by na tuto možnost pomýšlet. Alergologové by zase měli pacienty na tuto alergii při nejasných reakcích na víno vyšetřovat.
(van)
