Víte, co jsou alergeny a co může způsobit alergické reakce?
Mezi alergeny patří běžně neškodné látky vyskytující se v našem okolí, na které imunitní systém odpovídá nepřiměřeně tzv. alergickou reakcí. Pokud osoba přijde do styku s látkou, na kterou je alergická, objeví se u ní kýchání, svědění, vyrážka, rýma a slzení očí. Alergiemi trpí v některém okamžiku svého života až 35 % osob.
Alergeny jsou všude okolo nás, ale imunita zdravého jedince na ně nereaguje. Na druhou stranu imunitní systém alergického člověka rozpoutá při styku s nimi bouřlivou alergickou reakci s řadou nepříjemných projevů.
Co jsou alergeny?
Alergeny můžeme podle výskytu rozdělit na:
- venkovní – pyly a spory plísní;
- vnitřní – roztoče, domácí zvířata, švábi;
- ostatní – alergeny potravinové, lékové, zvířecí jedy, chemikálie a léky.
Hlavními příznaky pylové alergie jsou kýchání, svědění očí a nosu, rýma, ucpaný nos a svědění hrdla. K léčbě obvykle postačují i volně prodejná antihistaminika ve formě tablet, nosní spreje a oční kapky.
Pyly
Pylová zrna jsou malé samčí buňky, které slouží k rozmnožování rostlin. Obvykle jsou menší než průměr lidského vlasu. Pyly barevně kvetoucích rostlin, například růží, většinou alergii nevyvolávají, protože jejich pylová zrna jsou přenášena na samičí rostliny včelami a dalším hmyzem. Oproti tomu pyly mnoha stromů, trav a plevelů jsou lehké a jsou snadno unášeny větrem. Právě tyto pyly vyvolávají nejčastěji alergické reakce. Každá rostlina má období kvetení, které se meziročně příliš neliší. Množství pylu v ovzduší je také výrazně ovlivněno počasím. V našich podmínkách začíná pylová sezóna většinou již během časného jara a trvá až do podzimu. Stromy pylovou sezónu zahajují, trávy kvetou od května do srpna a plevele od vrcholu léta do podzimu. Čím ve vyšší poloze se vegetace nachází, tím je z hlediska pylové sezóny opožděnější, někdy i o měsíc.
Ke stromům, které u nás vyvolávají alergii nejčastěji, patří stromy břízovité, lískovité a bukovité. Mezi travami alergiky nejvíce trápí jílek, bojínek, lipnice, psárka, srhy, kostřava, medyněk, tomka, sveřep a pýr. Z plevelů patří k nejvýznamnějším alergenům kopřiva, drnavec, pelyněk a ambrózie.
Plísně
Plísně jsou příbuzné houbám. Jejich spory sloužící k rozmnožování poletují vzduchem stejně jako pyly. Vyskytují se v průběhu celého roku, a nemají tedy žádnou sezónu. Míra jejich tvorby je výrazně ovlivněna počasím, zejména vlhkostí a teplotou. Hlavní rody našich venkovních plísní jsou Alternaria a Cladosporidium. K nejvýznamnějším představitelům domácích plísní patří rody Aspergillus a Penicillium. Plísně mají rády vlhkost, a nalézáme je proto nejčastěji ve sklepích, prádelnách a koupelnách. Kromě alergií mohou vyvolávat i astmatické projevy a chronické záněty dýchacích cest.
Roztoči
Roztoči jsou drobní členovci podobní klíšťatům. Dosahují velikosti 0,3 mm. Živí se zvířecím a lidským kožním odpadem. Nejvíce jich nalezneme v peřinách a jiných částech ložního prádla, protože je tam pro ně nejpříznivější prostředí. Potřebují teplo a minimálně 50% vlhkost vzduchu. Největší alergie způsobují jejich výměšky, kterými jsou znečištěny jemné prachové částečky, které po vdechnutí nebo kontaktu s kůží vyvolávají alergické reakce.
Domácí zvířata
Domácí mazlíčci jsou zdrojem velmi agresivních alergenů. Lidé se často mylně domnívají, že hlavním zdrojem alergenů jsou jejich chlupy, ale zvířecí alergeny jsou obsaženy ve slinách, v moči, v krevním séru, v lupech a kožních šupinách a ve výměšcích. Je proto lhostejné, zda má zvíře dlouhou, nebo krátkou srst, anebo zda pelichá. Každé zvíře vytváří určité množství alergenu týdně. Neexistují bohužel druhy, které by byly hypoalergenní. Zvířecí alergeny na rozdíl od roztočových mohou dlouhou dobu setrvávat ve vzduchu, protože jsou lehké. Mohou tak být ve vlasech a v šatech zaneseny i do jiných budov, například do školních tříd. U citlivých jedinců může i nepřímý kontakt s alergenem vyvolat reakci.
Švábi
Většina druhů švábů žije v teplých tropických oblastech. U nás se vyskytují ve vlhkých domech, kde najdou dostatek zbytků potravin. Alergii způsobují jejich výměšky, které se podobně jako roztoči usazují v prachu.
Potraviny
Mezi nejčastěji potraviny způsobující alergii patří kravské mléko, vejce, ryby, ořechy, korýši a kořenová zelenina (celer či petržel). Z ovoce jsou to nejčastěji jablka, hrušky, meruňky a broskve. Alergické reakce po požití daných potravin můžou být velmi závažné, může dojít až k otoku dýchacích cest a dušení. Častější je ale například průjem.
Léky
Reakce na léky nejsou vždy alergického původu. Mohou být způsobeny předávkováním nebo nežádoucími vedlejšími účinky léku. Alergickou reakci může vyvolat téměř každý lék. Nejvíce jich bylo popsáno po penicilinu a podobných lécích. Patří k nejčastěji předepisovaným lékům, a tak i reakce po nich jsou nejčastější.
Hmyzí jed
Jed hmyzu obsahuje mnoho dráždivých látek, nejvíce způsobují alergii enzymy. V našich končinách přichází v úvahu jed včely, vosy a sršně. Stejně jako u některých potravinových alergií může být alergická reakce velmi závažná (tzv. anafylaktická), doprovázená otokem dýchacích cest a poruchou krevního oběhu.
Zdroj:
https://www.medicalnewstoday.com/categories/allergy
(mih)