Aby byla léčba opravdu účinná, je nutné ji užívat správně. Zdá se to jasné a banální? Ne tak docela, asi každý si někdy vzal léky dříve, později, nebo na ně dokonce úplně zapomněl. Dávkování a správný způsob podání jsou přitom pro slibovaný účinek daného preparátu zásadní.
Dodržování léčby je zpravidla označováno termínem adherence. Adherence ale neznamená pouze plnění časového intervalu a požití správného počtu pilulek. Zahrnuje i chování pacienta během terapie a uposlechnutí dalších lékařských doporučení. Velký vliv má tedy i osobní vztah a důvěra mezi lékařem a pacientem.
Nesprávné užití neboli nonadherence
Co přesně se míní „nesprávným užíváním léčiva“?
- Jednoznačné odmítnutí léčby – většinou u psychicky nemocných pacientů, kteří si svou nemoc neuvědomují.
- Předčasné ukončení – časté u antibiotické léčby po odeznění nepříjemných příznaků.
- Vynechání jednotlivé dávky.
- Lékové prázdniny – přerušení terapie na tři dny a více.
- Poddávkování nebo předávkování.
- Užívání léků jen před návštěvou lékaře.
- Nevhodné užití ve vztahu k denní době či k potravě.
- Nesprávná technika aplikace – pacienti mají problémy zejména se správným užitím inhalačních a injekčních preparátů.
- Uchovávání léků ve špatných podmínkách (teplota, vlhkost, tma) a další.
Čím častěji pacienti na svůj lék zapomenou nebo si sami indikují, kdy prášky vzít a kdy ne, tím spíše od léčby ustoupí nakonec úplně. Největší nebezpečí „nonadherence“ je u dlouhodobě užívané preventivní terapie. V okamžiku vynechání léků se pacientův zdravotní stav pocitově nezmění, z dlouhodobého hlediska se ale ztrácí ochrana před daným onemocněním. Jedná se zejména o léčbu osteoporózy, vysokého krevního tlaku či dyslipidémie.
Návrat bakterií
Nonadherence se ale vyskytuje i u krátkodobě užívaných preparátů, například antibiotik. V jejich případě se navíc může vyvinout tzv. bakteriální rezistence. Bakterie, které se s antibiotikem setkají, si vytváří svoji vlastní ochranu proti dané látce. Pokud není hladina antibiotik v krvi dostatečně vysoká po požadovanou dobu, vznikají nové kmeny bakterií, které jsou proti danému přípravku již vyzbrojené. Tím se antibiotika stávají stále méně účinná a bakteriální infekce mohou být v blízké době stejně nebezpečné jako před první světovou válkou.
Proč to děláme?
Mezi nejčastější důvody „nonadherence“ patří:
- zapomenutí,
- nežádoucí účinky či obavy z nich,
- užívání více léků najednou – zejména u starších pacientů s větším množstvím onemocnění,
- složitý léčebný režim,
- cena či doplatek za přípravek,
- chuť preparátu – zejména u dětí,
- úleva a vymizení nepříjemných projevů nemoci – často u antibiotik.
Důvěřujte lékaři!
Naopak jako důvody pro dodržování léčby jsou nejčastěji zmiňovány víra v odborníky a strach z komplikací onemocnění. Z toho vyplývá, že pro pacienty je důležité, aby jim lékař vše dobře vysvětlil a aby jim věnoval dostatek času. Jedině tak získá nezbytnou důvěru. Ve studiích se ukazuje, že socioekonomické faktory, jako je dosažené vzdělání, věk, pohlaví a společenské postavení, nemají na ukázněnost pacientů jednoznačný vliv. Větší význam má vlastní zdravotní stav – například lidé se závažnější formou střevních zánětů léčbu dodržovali lépe než pacienti jen s mírným onemocněním. Podobné to bylo i u pacientek s osteoporózou, léky braly přesněji ty, které již v minulosti prodělaly osteoporotickou zlomeninu.
Než ale čekat, až se vaše nemoc zhorší nebo se vyskytnou její první komplikace, dodržujte raději doporučení svého lékaře. Pokud se vám jeho diagnóza nezdá nebo k němu nemáte důvěru, můžete oslovit jiného specialistu. Dodržování léčby je ale jedním z nejdůležitějších faktorů, kterým můžete ovlivnit svůj zdravotní stav.
Zdroj: www.remedia.cz