Unikněte pylům: přestěhujte se!
Alergici mají vrozenou vlohu reagovat tvorbou alergických protilátek na neškodné okolní látky, na které zdravý jedinec nereaguje. Tato jejich vloha se realizuje po kontaktu s daným alergenem.
Z města na venkov, nebo obráceně?
Prvním léčebným opatřením při alergii je snaha omezit styk s alergenem. Pro některé alergeny se to zdá snadné, pro některé je to téměř nemožné. Snaha o změnu okolního prostředí je tedy zcela logická a ten, kdo trpí silnými projevy alergie, se snaží uniknout svému alergenu všemi způsoby. Jedním z nich by mohlo být přestěhování do jiné oblasti. V případě venkovních alergií je to však dlouhodobě úspěšné jen zřídka. Pylové alergeny jsou si mnohdy podobné, a tak je i reaktivita proti nim podobná. Pokud se v novém bydlišti vyskytuje zcela jiná flóra, může pacient po několik sezon pociťovat úlevu, bohužel však často v dalším průběhu dojde k senzibilizaci na nové alergeny a situace je stejná jako před stěhováním.
Pryč od alergenů. Ale kam?
Krátkodobý únik před pylovou sezonou, například dovolená u moře v době vrcholící domácí pylové sezony, je ale pro většinu pacientů přínosný. Vítr většinou fouká od moře, na kterém nekvetou žádné alergizující rostliny, a tak je ve vzduchu na pobřeží méně pylů. Příznivě působí také mořské soli a slunce. Návrat domů by měl být načasován až po odeznění domácí pylové sezony.
Vyvětrejte plísně
V případě vnitřních alergenů je účinek stěhování poněkud nadějnější, zejména pokud se jedná například o obtížně odstranitelné vnitřní alergeny, jako jsou plísně. Jejich úplná likvidace je někdy nemožná, ale v novém bytě s dobrým větráním a protiplísňovou ochranou zdiva a dřeva je situace určitě lepší. Alergenu roztočů se ale stěhováním také zbavit nelze. Pacient si pomůže pouze zdravějším uspořádáním ventilace a celkové hygieny domácnosti; potud tedy může být stěhování pro alergika přínosem.
(van)
