Univerzální recept na správné sezení neexistuje. Klíč je v návodu šitém na míru
Lidské tělo je uzpůsobeno k pohybu. Už sice ne ke šplhání po stromech jako naši opí předkové, k rychlé chůzi a běhu ale ano. To je také důvod, proč naše tělesné orgány potřebují ke své funkci pohyb zcela nezbytně.
Lidské tělo je uzpůsobeno k pohybu. Už sice ne ke šplhání po stromech jako naši opí předkové, k rychlé chůzi a běhu ale ano. To je také důvod, proč naše tělesné orgány potřebují ke své funkci pohyb zcela nezbytně. Svaly a klouby k udržení správné funkce, srdce a cévy pro pružnost a výkonnost, orgány účastnící se zpracování potravy a orgány ovlivňující metabolismus bez stimulace pohybem také nepracují správně. A v neposlední řadě i mozek – nejen pro výrobu endorfinů pomocí pohybové aktivity.
Pohyb ovlivňuje celé tělo. A nedostatek pohybu ovlivňuje rovněž celý organismus. Za posledních čtyřicet let došlo u člověka k rapidnímu úbytku nutnosti se pohybovat. Přestal pohyb potřebovat k získání potravy, k práci. Člověk začal sedět.
Budoucnost je v sezení. Ale neměla by
I v minulosti člověk sedával často, čím byl jedinec vzdělanější a bohatší, tím více. Nyní sedí téměř všichni, téměř celý den. Sedíme při práci, sedíme po práci, sedíme ve svém volném čase, sedíme i v dopravních prostředcích, jak pasivně, tak i aktivně. A sedávat budeme i v budoucnu. Kombinace nedostatku pohybu a chybění nějakého vrozeného pudu či schopnosti sedět správným způsobem přináší člověku stále více problémů s jeho tělem. S klouby, páteří a se svaly.
Nepružná Evropa
Nám Evropanům navíc nikdo před tisíci let nevnutil systém preventivního, každodenního cvičení, tak jak jsou tomu zvyklé asijské národy. Každá konkrétní národnost v Asii používá sice trochu jiný systém, typ cvičení, kterému se ale věnují každodenně a hlavně – hýbají se úplně všichni. A to více než dva tisíce let.
Zázračný lotosový sed
Vzhledem ke klimatu a schopnostem jejich těla, získaným právě tímto pravidelným cvičením a pohybem, je pak pro ně přirozené sedět na zemi, v tzv. „lotosovém sedu“. To prostě v Evropě možné není. Máme židle (špatné a dobré), máme křesla, klekačky, míče na sezení. A máme také jiné klima. Pouze málo z nás sedí správným způsobem.
Dávno překonané „pravdy“
Existuje celá řada návodů, jak si správně sednout, jak správně sedět při práci, sedět pasivně (u televizní obrazovky, v divadle, v autě). Návody jsou různého stáří, z různých dob. Prakticky všechny doporučované způsoby sezení při práci, u stolu jsou ale dnes překonané. A překonané jsou vlastně všechny ty, které vznikly do doby dr. Brüggera. Všechny byly totiž nesprávné.
Anatomie těla jako základ pro správný posed
Naštěstí moderní výzkumy už konečně potvrdily to, co zní logicky… Je třeba sedět dle toho, jak máme své tělo postaveno. Správný způsob sezení vychází z anatomických a fyziologických předpokladů našeho těla.
To ale musí být správného držení při sezení v prvé řadě vůbec schopno. A to nejen anatomicky (to v 99 procentech možné je), ale také funkčně. I tělo, které nic nebolí, může mít funkční poruchy kloubů a svalové dysbalance. Kvůli nim může být správné držení těla při sezení bolestivé či jen nepříjemné, hlavně však prakticky nemožné, neuskutečnitelné. A tak tomu je často. Proto i pokud vyzkoušíte podle tohoto článku zaujmout správnou polohu svého těla na židli, nemusíte být s výsledkem spokojeni. Nebude to ale kvůli špatnému návodu. Byť si člověk sedne dle návodu a dle ilustrativního obrázku správně, může to být pouze optický dojem správného sedu. Důležitý předpoklad je uvolněný posed ve správné pozici, který jsme za optimálních předpokladů schopni vydržet a dodržet až 45 minut soustavně. Po této době dle výzkumů moderní fyziologie i sebelépe připravený člověk potřebuje minimálně změnu polohy, ideálně trochu pohybu, pár cviků. Pak můžeme opět sedět dalších 45 minut.
Z dosavadního vývoje se zdá, že tento model způsobu sezení je konečný. Konečně opravdu ten správný. Pokud by ovšem naše tělo nebylo ve správném funkčním stavu, nebylo by schopno zaujmout správnou pozici, projevilo by se to napětím a ztuhlostí hlavně v oblasti beder, v tříslech a kyčlích. Byla by to známka, že je třeba navštívit zkušeného fyzioterapeuta nebo lékaře, aktivně provozujícího fyzioterapii, a stav svého těla zlepšit. Máme-li tělo funkčně v dobrém stavu, pak je tento způsob sezení jen a jen příjemný.
Pohodlně znamená správně
Veškeré mechanické testy, různé termovize, barometrie, tenzometrie a následné počítačové simulace ukazují, že správně sedět lze tak, že kopírujeme nejpohodlnější sezení, kterého jsme schopni. Výzkumy ovšem vycházejí ze simulace, na kterou použijí ideálně funkčně připravené tělo, bez artrotických změn, bez svalových zkrácenin a svalových hypotrofií – oslabenin. Bez svalových dysbalancí a bez porušených pohybových stereotypů.
Správně sedět se musíme učit
Nabídneme-li dítěti do pěti let věku židli, která je pro správné sezení upravena, a to nejen adekvátní výškou, ale i ostatními rozměrovými vztahy, mělo by takové dítě v 99 procentech případů zaujmout správný způsob sedu. A to zcela automaticky. Pokud však tento nácvik správného způsobu sezení na správné židli neproběhne v onom správném věku, pak to může být (a v 90 procentech případů opravdu je) nemožné.
Není-li člověk schopen správný sed podle návodu zaujmout, případně je dokonce správný způsob sedu nepříjemný či bolestivý, je to důkaz, že není ve správném funkčním souladu. Zkrátka není funkčně v pořádku. A to nemusí mít žádné trvalé a soustavné bolesti, dokonce ani ty občasné. Takto fungují zákony naší biomechaniky.
Židle, která „nutí“ tělo sedět, jak má
Správné sezení je uvolněné, sedíme při něm sice vzpřímeně, ale každý samozřejmě ve vzpřímení trochu jiného charakteru, jiných konkrétních úhlů, celkově je však osa páteře ve vertikále. Kost křížová spolu s postavením pánve je v návaznosti na bederní páteř ve sklopení, v úhlu směrem dozadu. Onen úhel je velmi individuální, obecně je však jisté, že je kost křížová fyziologicky natočena ve sklonu směrem dozadu. Z toho vychází doporučení povolit zadeček dozadu.
Na postoji nohou záleží i vsedě
Aby tyto úhly příjemné opravdu byly, je potřeba dát do optimálních úhlů dolní končetiny. Kolena na šíři ramen od sebe. Holeně svisle, špičky nohou směřují mírně zevně, asi 15–20 stupňů od základního postavení chodidla. Stehna jsou ovšem směrem dopředu v mírném sklonu, klesají v úhlu asi 15 stupňů. Stejný úhel sklopení musí mít i sedák židle. Opěradlo židle při aktivním, pracovním způsobu sezení vlastně nepotřebujeme. Podle výzkumů z roku 2007 (Kanada, USA) je optimální úhel osy páteře k ose stehenních kostí 110–130°. Pro aktivní, pracovní způsob sedu platí 110° (viz obrázek). Větší úhly, až do oněch 130°, platí pro pasivní či převážně pasivní způsob sezení.
Průměrně – a přitom ideálně posazené tělo člověka na židli
Nejdříve nastavení židle a těla, pak teprve výška monitoru
Tímto posedem je určen zbytek pravidel. Sedneme-li si správně, pak teprve můžeme upravit výšku monitoru a klávesnice. Výška monitoru počítače je obecně ve výši očí, byť dle různých velikostí monitorů je potřebná ještě následná specifikace. Paže visí svisle dolů. Obě předloktí by měla být v ose vodorovné, mohou však mírně klesat směrem ke klávesnici až do úhlu 15 stupňů. Použití různých pryžových ergonomických podpěrek je sice možné, dodržíme-li ale výše uvedené, tak již nic nějak významně nezmění.
Prospěšné houpání
V poslední době se moderní židle či pracovní křeslo neobejde bez tzv. houpacího mechanismu, umožňujícího dynamické sezení, které pomáhá udržovat a případně znovuoživovat správnou propriocepci svalů, které drží pánev a páteř ve správném postavení. Poslední inovace sedací techniky dokonce používá zvláštních pružin-pér, které umožňují pohyb nejen ve směru předozadním, ale na všechny strany.
Tělo stále v pohybu – i při sezení
Proč je pro správné sezení důležitý permanentní pohyb? Funkční propojení pánve a páteře pracuje správně pouze při pohybu celého těla. Při statickém klidu, při sezení, je ale nutné opět permanentní udržování labilní rovnováhy pánve. Jen tak může sloupec obratlů správně fungovat. Jen neustálý, byť drobný a okem nepostřehnutelný pohyb udržuje správnou funkci, neustále vrací postavení páteře a její propojení s pánví do stabilní pozice. To vše opět za předpokladu dobrého funkčního stavu páteře a pánve. Při tomto dynamické způsobu sezení je komplex zádových a pánevních svalů pohybem stále stimulován, jsou stále oživovány propriocepční mechanismy, funkční svaly jsou udržovány při síle. Pohyb umožňuje vyživování meziobratlových destiček, ty totiž nemají výživu cévami, výživu umožňuje pouze a jenom pohyb v okolních kloubech páteře.
MUDr. Jiří Marek
Lékař specializující se na rehabilitační léčbu, myoskeletální, sportovní medicínu a akupunkturu a současně nadšený hobby sportovec, který pravidelně sportuje pro radost a pro zdraví. Poradenskou činnost provozuje nejen individuální, ale i pro sportovní kluby krátkodobého i dlouhodobého charakteru, osobně vede běžecký kroužek a kolektivní zdravotní cvičení.
odborník uLékaře.cz
Zkusili jste posadit se podle našeho návodu? Pokud ano, vydržíte v této pozici alespoň 10 minut? Lze upravit uspokojivě Vaše vlastní pracovní prostředí (výška a sklon sedáku židle, výška monitoru, poloha paží a rukou při ovládání klávesnice a myši)?
Zajímají nás Vaše zkušenosti a názory spojené s tématem sezení. Připojte se do diskuze!
