Stříbro jako bojovník s bakteriemi a se zánětem
Stříbro jako prostředek v boji s bakteriemi je známo po staletí. Dokonce už starověcí Féničané uskladňovali vodu a jiné tekutiny v postříbřených nádobách, aby nedocházelo k jejich zkažení. Také postříbřené vodní nádrže na lodích udrží vodu pitnou po několik měsíců. Blahodárné účinky stříbra lze navíc využít i v péči o pokožku.
Před érou antibiotik
Lékaři v polních nemocnicích během první světové války neměli k dispozici antibiotika pro léčbu a prevenci infekcí. Dokázali si ale pomoci jinak. Při ošetřování zraněných vojáků tehdy běžně využívali stříbro, aby zabránili pomnožení mikrobů v ranách a tak vzniku infekce. Poté přišla éra antibiotik a použití stříbra jako baktericidního prostředku se snížilo.
Rezistence na antibiotika = renesance pro stříbro
Rezistence neboli odolnost organismu vůči antibiotikům je v dnešní době bezesporu závažným problémem. I z toho důvodu vzrůstá zájem o využití koloidního stříbra v boji s infekcemi. Mikrostříbro má navíc i protizánětlivé účinky, díky kterým pokožku zklidňuje a podporuje její regeneraci.
Jak stříbro s mikroby bojuje?
Ionty stříbra mají silný antibakteriální účinek již při nízkých koncentracích. Působí proti velkému počtu bakterií a plísní a slabě i proti virům. Ionty mikrostříbra totiž reagují s molekulami enzymů, které nevratně deaktivují. Tím se zabrání dalšímu buněčnému dělení, protože se nemůže replikovat genetická informace. Navíc se molekuly stříbra vážou i na polysacharidy a proteiny obsažené v buněčné membráně patogenních organismů, čímž je narušují.
Důležité je správné dávkování
Dostatečná účinnost a bezpečnost kožních přípravků s koloidním stříbrem je zajištěna jednak množstvím dostupných iontů stříbra a jednak dobou jejich setrvání v době aplikace, což je zpravidla minimálně 1 hodina. Proto důsledně dodržujte doporučené dávkování a nepřekračujte ho!
Zdroj:
