Seno může být pro alergika nebezpečnější než kvetoucí tráva
Trávy patří v naší zemi k nejvýznamnějším letním pylovým alergenům. Patří do čeledi Poaceae, která je ve střední Evropě zastoupena přibližně 250 druhy. Do stejné čeledi patří i pěstované kulturní rostliny – obiloviny: pšenice, žito, oves a ječmen, dále kukuřice a u nás se nevyskytující cukrová třtina, rýže a bambus.
Bojte se bojínku...
Naše nejčastější trávy jsou:
- jílek vytrvalý,
- bojínek luční,
- lipnice luční,
- psárka luční,
- srha říznačka,
- kostřava luční,
- medyněk vlnatý,
- tomka vonná,
- psineček výběžkatý
- a plevelné trávy sveřep a pýr.
Za hlavní alergeny trav jsou považovány alergeny bojínku lučního, hlavním alergenem obilovin je alergen žita. Oba mají značnou zkříženou reaktivitu s ostatními alergeny své skupiny, tedy trav nebo obilnin.
Pylový kalendář...
Trávy kvetou od počátku května, s maximem v červenci, do srpna. Při časném kosení ale mohou vykvést ještě jednou, v pozdním létě. V zemědělství se pro tento druhý květ trav používá pojem otavy. Ke snížení vzdušného výskytu pylových alergenů trav může napomoci pečlivá údržba trávníků, kosení ještě před začátkem kvetení, a to opakované, abychom zachytili i další periodu kvetení.
Nebezpečné seno...
Pokosené seno může být pro alergiky ještě nebezpečnější než kvetoucí trávy. Po pokosení rychle dozrávají pylová zrna, a mohou se také uvolňovat alergeny z jiných částí rostlin. Pokud seno zvlhne, je živnou půdou pro písně, které produkují pro alergiky nebezpečné spory. Pokud tedy seno není sušeno pro krmení zvířat, je lépe trávu ihned po pokosení likvidovat – kompostovat nebo odvézt. Sekání jako obrana proti šíření plevelů
Údržba trávníků snížuje vzdušné alergeny...
Pravidelným sekáním a údržbou trávníků bráníme také šíření plevelů a jejich pylů. Zkušenosti z Kanady například ukazují, že pravidelné sekání do výšky 2 cm výrazně sníží počty rostlin plevele ambrozie, a tím i množství jejího pylu v ovzduší. Pochopitelně ani tato opatření nelikvidují všechny kvetoucí trávy a plevele. Jejich pyl se totiž může dostávat na velké vzdálenosti, a tak může být v ovzduší, i když jsou okolní louky posekané. Pokud je však množství pylových zrn menší než v rozmezí 20–50/m3, vyvolává obtíže jen u nejsilnějších alergiků.
(van)
