Selhání imunity u dětí po infekci SARS-CoV-2: Vznik nemoci zřejmě ovlivňují geny
V médiích se v průběhu minulých měsíců objevilo několik příběhů pacientů, které postihl tzv. PIMS-TS, tedy syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi vyvolaný nákazou virem SARS-CoV-2. Obrázek to byl zpravidla dramatický – děti včetně miminek s vysokou horečkou, střevními potížemi a mnoha dalšími příznaky, které mátly rodiče i lékaře. Co o tomto závažném onemocnění víme nyní? Proč zrovna některé děti zasáhne takto závažným způsobem? A do jaké míry zanechává trvalé následky?
Lékaři nejprve předpokládali, že má dvouletá Sofie angínu. Jenže antibiotika ani po několika dnech nezabírala, holčička měla stále vysokou horečku, až 41 °C. „Čtvrtý den už jsem měla doma hadrovou panenku, která nejedla, nekomunikovala, bolela ji hlava a bříško, přidal se průjem,“ uvedla vyděšená maminka na svém facebookovém profilu 12. ledna letošního roku.
Česká veřejnost tehdy o nové nemoci v podstatě nic nevěděla. Velké nemocnice sice již během podzimu pečovaly o několik dětských pacientů s PIMS-TS a také mohly čerpat ze zkušeností svých zahraničních kolegů, mimo jiné z Itálie. Ovšem řada praktických dětských lékařů, včetně těch sloužících na pohotovosti, se o syndromu teprve dozvídala.
Když imunitní systém napadne vlastní organismus...
Ukázalo se, že onemocnění může postihnout dětské pacienty v jakémkoliv věku, od kojeneckého až do dospělosti (udává se hranice 21 let). Následuje po prodělané infekci virem SARS-CoV-2, která ovšem často proběhla bezpříznakově. „U pacientů vzniká patologická aktivace imunitního systému, která poškozuje organismus paradoxně více než původní infekce,“ vysvětluje doc. MUDr. Filip Fencl, Ph.D., vedoucí Jednotky intenzivní péče Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.
Lékaři syndrom PIMS-TS často srovnávají s tzv. Kawasakiho chorobou. Ovšem ani ta není napříč obecnou populací příliš známá. V obou případech zánětlivá reakce vyvolaná aktivací imunitního systému poškozuje některé orgány, zejména oběhovou soustavu včetně koronárního řečiště, tedy tepny zásobující srdce.
Přes vážný akutní průběh se díky péči zdravotníků zatím podařilo zabránit vzniku dlouhodobých následků
Podle dostupných informací postihuje syndrom PIMS-TS zhruba jedno dítě z 1000 a v České republice nemoc do poloviny letošního března prodělalo asi 200 dětí. Například motolská nemocnice – největší zdravotnické zařízení v ČR – zatím (do poloviny března 2021) léčila 27 z nich ve věku od jednoho do 14 let.
Někteří pacienti se bohužel potýkali se závažným průběhem nemoci. Šest dětí v akutní fázi onemocnění potřebovalo oběhovou a ventilační podporu, dalších sedm mělo mírnou dysfunkci levé komory srdeční bez potřeby oběhové podpory. Jeden pacient byl od té doby hospitalizován v Dětském kardiocentru s jinou závažnou komplikací, spojenou s tvorbou krevní sraženiny.
Pozitivní je alespoň jedna zpráva. „Žádné z dětí hospitalizovaných na Pediatrické klinice podle všeho nemá žádný dlouhodobý následek onemocnění – resp. nemá aneurysma (výdutě) koronárních tepen nebo přetrvávající dysfunkci levé komory srdeční,“ uvedl doc. Fencl.
Uvedená aneurysmata souvisejí se strukturálními změnami ve stěně těchto cév. Mohou vést k infarktu myokardu či k jiným život přímo ohrožujícím stavům. Tyto jedince by pak bylo potřeba celoživotně sledovat. U ostatních malých pacientů lékaři předpokládají pravidelné kontroly po dobu jednoho roku.
Ke vzniku PIMS-TS pravděpodobně přispívají dědičné dispozice
Lékaři ani vědci v tuto chvíli nevědí, proč zrovna u Sofie či jiných dětí nemoc propukla. V naprosté většině případů se totiž do té doby jednalo o jinak zdravé jedince. „Předpokládá se působení viru SARS-CoV-2 na imunitní systém pacienta, který je jistým způsobem disponován k takové odpovědi a k rozvoji závažné zánětlivé reakce. Tato dispozice je dána velmi pravděpodobně geneticky, předpokládá se spolupůsobení celé řady genů ovlivňujících individuální reaktivitu imunitního systému,“ uvádí doc. Fencl.
Čtěte také:
Pátá, šestá a sedmá nemoc – méně známé infekce pod drobnohledem
Jak PIMS-TS poznáte a jak se léčí?
Základním příznakem PIMS-TS jsou několik dní trvající horečky bez jiného vysvětlení. Také se při něm objevují vyrážky různého charakteru, zarudnutí rtů, sliznic i spojivek. Nezřídka je doprovázejí různé bolesti břicha, zvracení a průjem. Dětem také mohou otékat nohy a ruce, dalším příznakem mohou být i zvětšené mízní uzliny, neurologické symptomy (bolesti hlavy, letargie, zmatenost), dechové potíže (zejména dušnost). Důležitá je zejména kombinace několika z uvedených příznaků a případný údaj o předchozím onemocnění covid-19 nebo kontakt s osobou s infekcí SARS-CoV-2.
Pokud je nemoc diagnostikována včas, mívá příznivou prognózu. Navíc v důsledku optimální léčby se zdravotní stav u dětí zpravidla rychle zlepšuje. Lékaři pacientům podávají léky, které určitým způsobem potlačují aktivitu imunitního systému. „Jde především o vysokodávkované imunoglobuliny nebo kortikosteroidy, případně modernější protizánětlivé léky, které zahrnují i biologickou léčbu. Protokoly léčby se neustále celosvětově vyvíjí,“ uzavírá doc. Filip Fencl.
Zdroje:
https://ospdl.webflow.io/posts/syndrom-multisystemove-zanetlive-odpovedi-ve-vazbe-na-covid-19
