Přepadla vás srpnová vyrážka? Víme, co za tímto postrachem zahrádkářů a chalupářů stojí
Svědivá vyrážka, shluk pupínků připomínajících kopřivku, zarudnutí v typických místech, kde je kůže člověka slabší, zvrásnělá a na místech, kde těsně přiléhá oděv, navíc s typicky sezónním výskytem. Pozorujete na sobě tyto příznaky po návratu ze zahrádky, chaty či chalupy? Možná máte co do činění se srpnovou vyrážkou způsobenou parazitickým roztočem sametkou podzimní.
Podráždění kůže můžete cítit i dlouho poté, co vás sametka opustí
Sametka podzimní (Neotrombicula autumnalis) je drobný roztoč, u něhož parazituje pouze vývojové stadium larvy. Nymfy a dospělci žijí v půdě, kde se živí dravě. Larvy se od dalších vývojových stadií poznají podle počtu končetin: Zatímco larvy mají nohou pouze šest, nymfy a dospělci jich mají osm. V případě sametky je larvu navíc možné rozeznat podle jejího specifického oranžovo-červeného zbarvení. Spatření roztoče na kůži pouhým okem je téměř nemožné, jelikož měří pouze 0,15–0,3 mm.
Sametku si člověk může přinést na svém těle z přírody, kde na něho číhá na okrajích vegetace. Proteolytické enzymy, které vypouští, pomáhají naleptat a ztekutit epidermální buňky kůže a pomocí tzv. sací rourky roztoč tuto buněčnou drť nasává. Na hostiteli se ovšem nezdržuje déle než 48 hodin a díky jeho velikosti ho často odstraníme pouhým škrábáním podrážděného místa sání. Trávicí enzymy sametek totiž vyvolávají u postiženého místní podráždění kůže a výrazné svědění, které může trvat několik týdnů, přestože viník těchto příznaků už je dávno pryč. Míra podráždění je samozřejmě silně individuální.
Zbraně proti sametkám a pasece, kterou nadělaly
Na přecitlivělost kůže způsobenou sametkami působí léky proti alergii, tzv. antihistaminika, a masti obsahující kortikosteroidy, studené obklady pak zmírňují svědění. Pokud se někdo opakovaně infikuje sametkami, doporučuje se exponovaná místa zakrývat, zastrkávat lem nohavic do ponožek a používat repelenty s aktivní složkou DEET (diethyltoluamid) nebo permethrin, které zabraňují sametkám v sání.
V České republice je rozšíření sametek lokální, v nějakých oblastech lidé o jejich existenci nemají tušení, naproti tomu v jiných částech může být výskyt kalamitní a jejich počet dosahovat i stovek larev na dm2 půdy. Míra jejich výskytu se liší také rok od roku a závisí např. na vlhkosti, množství vegetace, délce trávy a množství přirozených hostitelů – hlodavců a ptáků.
Napadení našich čtyřnohých mazlíčků
Sametka podzimní není úzce specializovaná na jednoho hostitele, a proto nepohrdne ani našimi psy a kočkami. I u těchto mazlíčků způsobuje úporné svědění nejčastěji na čumáku, v meziprstí či okolí pohlavních orgánů. Zvíře je kvůli svědění neklidné, postižené místo si olizuje a intenzivně drbe, což může vést k zanesení sekundární infekce. Léčba je poměrně jednoduchá, spočívá v aplikaci vhodných akaricidních prostředků ve formě sprejů či koupelí. Vhodnost prostředku konzultujte vždy se svým veterinářem.
Při cestě do zahraničí platí jiná pravidla
Jak už její druhové jméno „autumnalis“ napovídá, důležitým ukazatelem na sametku podzimní je právě roční doba. Larvy se v našem podnebí vyskytují od července do raného podzimu, a proto se s nimi spojená místní alergická reakce vyskytuje pouze v tyto měsíce. Situace je ovšem odlišná v odlehlejších částech světa, kde se můžete setkat s jinými druhy sametek. V čeledi Trombiculidae bylo popsáno více než 700 druhů a okolo 20 jich napadá široké spektrum obratlovců, nejen nejrůznějších savců, ale i ptáků.
Z medicínského hlediska je důležitý rod Leptotrombidium, vyskytující se na území Asie a Austrálie, jenž je přenašečem bakterií rodu Rickettsia, způsobujících tzv. horečku tsutsugamushi, nemoc, která, pokud je neléčena, je u lidí zodpovědná za multiorgánové selhání, či dokonce smrt.
(leš)
Zdroje:
VOLF P., HORÁK a kol. Paraziti a jejich biologie. Triton: Praha, 2008.
