Podařilo se vědcům najít elixír mládí?
Hladovění blokuje účinky růstového hormonu mechanismem, který by mohl nalézt využití v léčbě cukrovky. To zjistili vědci z amerického Southwestern Medical Center v Utahu.
Je známo, že hladina růstového hormonu je při hladovění snížena. Dosud se ovšem mělo za to, že je tento stav je způsoben nedostatkem energie pro růst. Příroda si ale vymyslela mnohem rafinovanější způsob, jak tvorbu růstového hormonu během půstu pozastavit.
S využitím geneticky manipulovaných myší lékaři ke svému překvapení zjistili, že během hladovění jsou účinky růstového hormonu blokovány hormonem zvaným fibroblastový růstový faktor 21. Ten je zodpovědný za spalování tuku.
Adaptace na hladovění
Fibroblastový růstový faktor 21 reguluje metabolismus a je zodpovědný za adaptaci na hladovění. Tato látka byla již zkoušena v léčbě onemocnění, jako jsou cukrovka a obezita.
Role růstového hormonu
Růstový hormon hraje důležitou roli při růstu a dělení buněk, například při kontrole délky růstu kostí horních a dolních končetin. Růstový hormon má také mnohé další funkce, nejen u dětí, ale i u dospělých. Patří mezi ně spalování tuků, tvorba bílkovin a zvýšení hladiny inzulinu podobného růstového faktoru (IGF-1), hormonu, který navozuje růst. Příliš velké množství růstového hormonu může navodit inzulinovou rezistenci – stav, kdy buňky nereagují na inzulin. To může vést k cukrovce a dalším poruchám.
V současné studii byla pozměněna genetická výbava myší tak, aby těla hlodavců vytvářela nadbytek fibroblastového růstového faktoru 21. Tyto myši ale dorůstaly mnohem menší velikosti než jejich kolegyně. A to i přesto, že jedly více a v porovnání k velikosti těla měly i mnohem více tukové tkáně. Vědce překvapilo především zjištění, že u těchto myší hladina růstového hormonu byla paradoxně mnohem vyšší, než je obvyklé.
"Uspaný" růstový hormon znamená delší život
Proč ale tyto geneticky pozměněné myši nevyrostly více, jak by se dalo vzhledem k vysoké hladině růstového hormonu očekávat? Důvodem je právě fibroblastový růstový faktor 21. Ten nebrání tvorbě růstového hormonu, spíše zabraňuje jeho účinkům. Toto působení proti růstovému hormonu je u myší spojeno s prodloužením života. Takové zjištění nahrává myšlence, že by pravidelné postění mohlo přispívat k dlouhověkosti. Zda to tak ale opravdu bude, a navíc i u lidí, se asi jen tak nedozvíme. Výzkum je totiž zatím v plenkách.
Zdroj: www.scientificblogging.com
(hak)