Počty sebevražd jsou nejvyšší v době vrcholu jarní pylové sezony
Deprese, úzkost a poruchy spánku jsou častější u pacientů s alergickou rýmou. Alergie je zase častější u pacientů s depresí. Některé údaje napovídají, že alergici páchají častěji než nealergičtí jedinci sebevraždy.
Počty sebevražd jsou nejvyšší na jaře a tato situace se každým rokem opakuje. Vrchol se kryje s vrcholem jarní pylové sezony. Také další, již menší vrchol v počtu sebevražd souvisí s pylovou sezonou, je to během podzimu, kdy jsou na vrcholu kvetení plevele.
Od stresu k sebevraždě
Stres vyvolaný alergickými reakcemi může u citlivých jedinců, kteří mají nějaké skryté psychiatrické onemocnění, vyvolat sebevražedné jednání. Při zaznamenávání nálad alergiků a koncentrací pylů v ovzduší byla nalezena jasná souvislost. Čím vyšší koncentrace pylu, tím horší nálada.
Alergie ruku v ruce s depresí?
Proč jsou alergie a deprese spojeny, pro to existuje několik vysvětlení. Alergické reakce totiž zatěžují organismus, jsou pro něj určitou formou stresu. Tělo je zatíženo alergickým zánětem, dále pacienti i hůře spí, protože se jim hůře dýchá, mají ucpaný nos, rýmu, svědí je oči.
Kortikoidy mohou za horší náladu pacientů
Astmatici se mohou v noci probouzet kvůli dušnosti. Ekzematici při zhoršení stavu kůže mají také výrazně narušený spánek. Také léčba alergií některými léky může jednak působit tlumivě a jednak zvyšovat ospalost. Hormonální léky – kortikoidy –, pokud jsou podávány celkově, vyvolávají poruchy nálady – manické i depresivní.
Lékaři pečující o alergiky by se proto vždy měli aktivně ptát na poruchy nálad a psychiatrická onemocnění a podle toho volit bezpečné léky. Naopak také psychiatři sledující pacienty s depresemi by u nich měli pátrat po alergiích.
(van)
Zdroj: Posotolache, Curr treat Options Neurol, 2008, 10, 363–376
