Plísně mohou alergiky ohrožovat celoročně
Procházky podzimní přírodou, sbírání hub – to jsou příjemné činnosti spojené s tímto ročním obdobím. Je to ovšem také doba plísní, které mohou vyvolávat alergie.
Plísně jsou podskupinou hub. Někdy se tyto výrazy zaměňují, ale přesněji jsou houby širším pojmem. Rozdíl je v tvorbě makroskopicky patrných plodnic, které tvoří pouze houby, nikoli plísně.
Alergizující spory
Stejně jako u rostlin alergizují u hub nejčastěji jejich mikroskopické rozmnožovací částice – spory. Venku jich bývá v ovzduší podstatně více než pylů v době sezony, ve vnitřním prostředí mohou některé dřevokazné houby, jako například dřevomorka, produkovat až 100 000 spor na m3. Přesných poznatků o alergii vyvolané sporami hub a plísní je méně než o pylových alergiích, protože hub existují tisíce. Většina z nich je ale viditelná pouze pod mikroskopem.
Také jejich chování, růst a tvorba spor jsou velice závislé na okolním prostředí, což značně ztěžuje jejich zkoumání. Alergeny hub nejsou proto tak dobře charakterizovány jako alergeny pylové. Alergologicky významné houby patří ke třem skupinám – vřeckovýtrusné, stopkovýtrusné a nedokonalé (imperfecti). Optimální podmínky pro růst a sporulaci většiny hub jsou 25–30˚ C, tma, vlhko a dostatek organického substrátu.
#IMG#Některé druhy jsou typické pro venkovní prostředí, některé pro domácí. K domácím patří Aspergillus, Penicillium, Mucor, a Rhizopus, k venkovním Alternaria a Cladosporidium.
Koncentrace spor venkovních plísní dosahují nejvyšších hodnot v ovzduší koncem léta v srpnu. Tyto plísně patří k nedokonalým a jejich spory jsou snadno uvolňovány ze sporulujících kolonií ve slunném a větrném počasí, které koncem léta panuje. Někdy tak bývají alergické obtíže v této době zaměněny za alergii na plevele nebo trávy.
Za vlhka uvolňují venku své spory alergologicky méně známé venkovní plísně jako Ustilago a Fusarium, a také houby sbírané jako jedlé – žampion, hnojník nebo hlíva, choroš a také lysohlávka.
Maximum jejich spor se vyskytuje v zalesněných oblastech, za vlhka, koncem léta a na podzim. V této době se daří také daří druhům parazitujícím na dřevu nebo listech rostlin – snětím a rzím.
Domácí plísně – Aspergillus a Penicillium – tvoří největší množství spor v zimě a obtíže u alergiků vyvolávají celoročně.
(van)
