Plnou parou do života – i s nemocným srdcem
Ještě před 20 lety znamenaly mnohé defekty srdce velká omezení v běžném životě pacienta. Současná kardiochirurgie vám umožní nejen přežívat, ale i vcelku kvalitně žít. Jak probíhá návrat k vašim dřívějším aktivitám?
Spěchej pomalu
Toto oblíbené anglické rčení platí po návratu z kardiochirurgického výkonu dvojnásob. Doma rozhodně neležte jako lazar. Snažte se chodit. Zprvu jen chvilku, po rovince. Hlavně naslouchejte svému tělu. Budete-li se cítit unaveni, odpočiňte si. Pak můžete vykročit znovu. Na intenzitě i náročnosti si přidávejte jen zvolna. Důležité však je jít na procházku denně. A to několikrát. Z původní fyzické kondice se můžete těšit za 5–8 týdnů.
Práce počká
Velká část výkonů se provádí skrze takzvanou sternotomii – rozříznutí hrudní kosti. Ta se hojí přibližně 8 týdnů. Po tu dobu nenoste těžké nákupy. Vyhněte se také náročnějším domácím pracím. Velkou námahou pro hrudní kost (a vůbec pro operační jizvu) je i řízení automobilu. Ostatně, v pracovní neschopnosti se ani řídit nesmí. Po operaci se také vyhýbejte možným zdrojům infekce. Velké rodinné sešlosti odložte, až budete úplně fit. Pozor také na kontakt s malými dětmi.
Odpočívejte aktivně
Pooperační období je dobré využít k lázeňskému pobytu. Máte na něj nárok do 3 měsíců po operaci. Zde vás čekají příjemné procedury, které pomohou vaší fyzické kondici i psychické odolnosti. A dozvíte se leccos o zdravé výživě a životním stylu. Ohleduplnost k vlastnímu srdci je pro vás nezbytná. Nejen v rekonvalescenci.
Rychlejší návrat
Kardiochirurgie se stále vyvíjí. V současné době jsou trendem co nejméně invazivní výkony. Snaha je operovat pomocí optiky, s asistencí robota. Cílem je nejen precizně provedený výkon, ale hlavně váš rychlejší návrat do běžného života. Bonusem pak je jen 4 cm dlouhá jizva v prsní řase a několik centimetrových jizviček na hrudi…
(Ela)
Zdroj:
http://www.ikem.cz/www?docid=1004169
http://www.solen.cz/pdfs/kar/2008/03/01.pdf
Šětina M., Miniinvazivní přístupy v kardiochirurgii, Interv. akut. kardiol. 2008, 7 (3), 87–88.