Pití vína jako nebezpečná činnost? Pro někoho možná ano
V Evropské unii i ve Spojených státech amerických jsou výrobci potravin povinni na potravinách uvádět obsah osmi nejvýznamnějších potravinových alergenů – mléka, vajec, pšenice, sóji, podzemnice olejné, stromových ořechů, ryb a korýšů.
Důvod, proč se takové pravidlo vztahuje i na alkohol, je jednoduchý: ke konečné úpravě vína – čiření – se totiž používají některé bílkoviny, jejichž stopy by mohly být příčinou alergických reakcí.
Je to bílek, želatina, kasein z kravského mléka nebo rybí bílkoviny, vyzina. Po vysrážení nežádoucích složek z vína jsou sice tyto příměsi odfiltrovány, ale i jejich malé zbytky by mohly vyvolat alergickou reakci.
#IMG#
Co není, může být
V odborné literatuře sice takové reakce zatím popsány nebyly, ale teoreticky možné jsou. Němečtí lékaři proto zkoumali, nejprve pomocí citlivých testů, množství zbývající látky po vyčeření vína a dále potom reakce pacientů s prokázanou potravinovou alergií na dané bílkoviny po vypití čiřeného a nečiřeného vína.
Dále od vajíček i hroznů
Testů se zúčastnilo 5 dospělých pacientů s alergií na vejce, 5 s alergií na mléko a 4 s alergií na ryby. Nejprve jim byly provedeny kožní testy s čiřenými a nečiřenými víny. Jejich výsledky byly nejednoznačné, někteří pacienti reagovali pozitivně na oba typy vín. Proto byly tyto reakce hodnoceny jako reakce na jiné alergeny z vína, nejčastěji na karbohydráty z hroznů.
Od ochutnávky vína ke zhoršení ekzému
Nejzajímavější bylo přímé ochutnávání vín. Opět se srovnávaly účinky čiřených a nečiřených vín. Ženy musely vypít 200 ml a muži 300 ml testovaných vín. Jako nežádoucí reakce bylo hodnoceno zarudnutí kůže, kopřivka, zhoršení ekzému, otok kůže, rýma, zvracení, průjem, bolesti břicha, dušnost, astmatický záchvat, pokles krevního tlaku, kardiovaskulární kolaps. Naštěstí k žádné takovéto reakci během testů nedošlo.
Testy tedy prokázaly, že konzumace vín, ať už jsou čiřeny alergizujícími bílkovinami, nebo ne, nevyvolá u pacientů s potravinovou alergií nežádoucí reakci. Množství alergenu je v některých vínech po filtraci neprokazatelné a v ostatních je jen velmi malé a patrně nestačí k vyvolání alergické reakce.
Studie však probíhala pouze na malém počtu pacientů a jenom s několika druhy německého vína, proto její výsledky není možno zobecňovat a pacienti s vážnými potravinovými reakcemi by si možné nebezpečí při konzumaci vín měli uvědomovat.
(van)
Zdroj: Kirschner, S. a spol., J Investig Allergol a Clin Immunol, 2009, 19, 210–217
