Léto však s sebou přináší i určitá specifická zdravotní rizika. Jedním z nich je dehydratace, tedy příliš nízký obsah vody v těle. Zvláště citlivě na ztrátu vody reagují děti a starší lidé.
Bez dostatečného množství vody nemůže naše tělo provádět kritické buněčné procesy, které produkují energii a zajišťují správnou funkci organismu. Již malá ztráta vody způsobená pocením může vést k rozvoji příznaků dehydratace u dospělých, zejména u seniorů.
Příznaky dehydratace:
- Pocit žízně
- Suchá kůže
- Sucho v ústech
- Snížené pocení
- Únava, slabost
- Závrať a točení hlavy, zejména při přechodu ze sedu do stoje
- Třes nebo zimnice
- Nižší objem moči, velmi tmavá barva moči
Prvním příznakem dehydratace je obvykle pocit žízně. Ten však může být u některých jedinců oslabený, hlavně u starších lidí. Menší pocit žízně mívají obecně také ženy. Pitný režim je třeba sledovat bedlivěji i u malých dětí, které ještě nemají dostatečně vyvinutý termoregulační systém, dále u kojících matek a nemocných jedinců.
Základní pravidlo zní: doplňovat tekutiny postupně
Tělo funguje jako dobře promazaný stroj, který nám dokáže dát najevo, když potřebuje doplnit tekutiny. Odborníci však doporučují nečekat až na pocit žízně, ale napít se, kdykoliv je to jen možné. Ženy by měly za běžných klimatických podmínek vypít 2 litry tekutin, muži o něco více (2,5 litru). Do příjmu tekutin můžete započítat i tekutiny přijímané ve stravě, např. polévky. Zajímavé je, že mléko není z pohledu pitného režimu považováno za tekutinu, ale za jídlo.
Nejdůležitější je doplnit tekutiny hned po ránu, ideálně v podobě sklenice čisté vody. V průběhu dne pak vždy při pocitu žízně a po fyzické aktivitě.
Nejvhodnějšími nápoji k pravidelné konzumaci jsou obyčejná pitná voda z vodovodu, lehce mineralizované vody, ředěné přírodní ovocné nebo zeleninové šťávy (smoothie) a neslazený slabý čaj.
Jaké jsou přínosy správného pitného režimu?
- Podporuje obranyschopnost.
- Zlepšuje funkci mozku a zabraňuje bolestem hlavy.
- Podporuje metabolismus a pomáhá tak při snižování tělesné hmotnosti.
- Zlepšuje stav kůže – dodává jí pružnost a hladkost.
- Zmírňuje křeče.
- Zlepšuje funkci ledvin.
- Reguluje tělesnou teplotu.
- Podporuje správnou funkci kardiovaskulárního systému.
- Pomáhá při potížích se zácpou.
- Zvyšuje fyzickou a duševní výkonnost.
- Zmírňuje bolest zad.
- Snižuje riziko osteoporózy.
Co se stane, když budeme pít málo?
- Omezí se vylučování škodlivých látek z těla.
- Zvyšuje se riziko vzniku ledvinových kamenů.
- Mohou se zhoršovat revmatické potíže.
- Houstne krev a zhoršuje se zásobování všech tkání kyslíkem.
- Zvyšuje se únava.
- Přidává se podrážděnost.
Pozor na aquaholismus, nic se nemá přehánět
Na druhou stranu je třeba dát si pozor na opačný extrém a „nepřepíjet se“. Příliš mnoho tekutin totiž může ohrozit naše zdraví stejně jako jejich nedostatek. Odborníci uvádějí, že nebezpečné pro náš organismus může být vypít více než 4 litry tekutin denně. Zdravé ledviny to sice zřejmě zvládnou, z dlouhodobého hlediska by však pravidelný extrémní příjem tekutin mohl vést k jejich selhání při intoxikaci organismu vodou.
Jako nejhorší varianta (ne)pitného režimu se uvádí nárazové pití, kdy jednorázový vysoký příjem tekutin může etrémně zatížit ledviny a srdce. K typickým příznakům nadměrného příjmu vody, jenž má za následek nízkou hladinu sodíku v plazmě, patří únava, malátnost, bolest hlavy, pocit na zvracení či zmatenost. Nejvíce ohroženi jsou rekreační sportovci, kteří běhají dlouhé závody, jako je třeba půlmaraton, a jednorázově pak „hasí“ žízeň nadměrnou dávkou tekutin.
V souvislosti s nadbytečným příjmem vody se objevil také nový typ závislosti zvaný aquaholismus, tedy závislost na pití vody. Týká se lidí, kteří se neobejdou bez stálé přítomnosti lahve s vodou a mají nutkavou potřebu se jí každou chvíli napít, protože jim to dělá dobře a mají pocit, že tím prospívají svému zdraví. Vystavují se tak riziku poškození orgánů, které nemusí být na první pohled viditelné.
(hkh, zuj)
Zdroje:
www.ehow.com
www.mzcr.cz
https://www.stobklub.cz/clanek/co-muze-zpusobit-nadmerny-prijem-tekutin/