Mohou za pylovou alergii skutečně pyly?
Pylová alergie. Již název tohoto velmi rozšířeného alergického onemocnění vypovídá o tom, co je řadu desetiletí obecně uznáváno jako alergen, tedy spouštěči alergické reakce u predisponovaných osob.
#IMG#
Pyl a jiné látky
Při důkladném zkoumání povrchových epitelií kůže a sliznice dýchacích cest, tedy těch, které přicházejí do kontaktu s pylem, se ukázalo, že tyto buňky na svém povrchu nenesou pouze čistý alergen. Vyskytuje se zde také množství jiných látek bílkovinné i nebílkovinné povahy. U řady z nich byl prokázán vliv na rozvoj a průběh alergické reakce.
Jedny stimulují, druhé řídí
Největší význam z výše uvedené skupiny látek je přisuzován lipidům, které vědci souhrnně označili pojmem PALMs (the pollen associated lipid mediators), tedy v překladu něco jako s pylem asociované tuky. Jsou to látky, které svým působením na lidský organismus ovlivňují obě složky lidské imunity, tedy vrozenou i získanou. V současnosti jsou známy dvě hlavní skupiny těchto lipidů: imunostimulační, které do místa budoucího zánětu přilákají a následně aktivují neutrofily a eozinofily, tedy hlavní buňky vrozené imunity, a imunomodulační, které ovlivňují získanou imunitu tím, že tlumí produkci IL-2, cytokinu vylučovaného dendritickými buňkami.
Dendritické buňky – spojnice mezi vrozenou a získanou imunitou
Dendritické buňky hrají významnou roli v obraně organismu proti patogenům a alergenům. Mají schopnost fagocytózy, dokážou tedy pohltit a zničit cizorodé látky. Dále jako antigen prezentující buňky předkládají nežádoucí materiál lymfatickému systému, který si s ním následně poradí. V případě alergické reakce se této úlohy zhostí zejména TH2 buňky (diferencované T-lymfocyty).
V současnosti je tedy známo, že pylové alergie nevyvolává čistý pyl, nýbrž skupina látek uvolňujících se z rostlin společně s ním. Nám prozatím nezbývá než doufat, že tyto nové poznatky pomohou vědcům nalézt účinné metody, jak by se v budoucnu dalo alergiím předcházet.
(pad)
Zdroj: www.aacijournal.com
