Proměnlivá veličina
Frekvence lidského tepu je variabilní podle toho, co právě děláme. Během spánku se zpomaluje, při cvičení je naopak rychlejší. Závisí také na fyzické zdatnosti jedince. Zatímco netrénovanému stačí výstup do schodů, aby mu srdce bilo jako o závod, sportovec po takovém výkonu nemusí výraznější změnu tepu vůbec zaznamenat. Překročí-li ale výše pulzu určitou hranici, ať už horní či dolní, nebo je-li rytmus nepravidelný, může nás upozornit na některá více či méně závažná onemocnění. Patří mezi ně například:
- srdeční arytmie či selhávání,
- infarkt myokardu,
- těžká dehydratace,
- poruchy činnosti štítné žlázy,
- infekce spojená se zvýšenou teplotou,
- onemocnění plic,
- chudokrevnost,
- náhlá příhoda břišní.
Kde pulz hmatat
Klidová tepová frekvence se u zdravého dospělého jedince pohybuje kolem 60–100 tepů za minutu. Pulz nejčastěji hmatáme na zápěstí, a to na jeho vnitřní straně blíže k palcové straně. Používáme ukazovák a prostředník druhé ruky. Nikdy pulz nehmatáme palcem, protože bychom cítili jeho vlastní pulzování. Mezi další místa, kde je lidský tep obvykle snadno hmatatelný (je-li daná tepna průchozí), patří:
- krk po stranách hrtanu (krkavice),
- oblast hrudníku vlevo od hrudní kosti (srdečního hrot),
- tříslo,
- podkolenní jamka,
- střed nártu,
- oblast za vnitřním kotníkem.
Rytmus prověřují nejen sportovci
Rychlé změření pulzu pomocí ruky namísto využití složitějších lékařských přístrojů se využívá:
- během vyšetření celkového zdravotního stavu jedince v běžné ordinaci,
- u nehybných osob k potvrzení srdeční akce,
- po poranění k ověření zachování prokrvení dané oblasti (například končetiny),
- ke zhodnocení efektu některých tep ovlivňujících léků,
- ke zjištění stavu tělesné kondice.
(veri)
Zdroj:
www.medicalnewstoday.com