Funkci lidského srdce lze přirovnat k pumpě: jeho úkolem je totiž přečerpávat krev tak, aby byl udržen krevní oběh a aby bylo zajištěno zásobení všech orgánů živinami a kyslíkem. Při srdečním selhání je tato funkce narušena.
Příčin srdečního selhání může být celá řada – mezi nejčastější patří srdeční infarkt, vysoký krevní tlak, kardiomyopatie či postižení srdečních chlopní. Podle typu a závažnosti postižení pak na sobě nemocní mohou pozorovat různé příznaky, např. dušnost, otoky (především kolem kotníků), sníženou toleranci fyzické zátěže, únavnost či změny hmotnosti. Tyto příznaky se však mohou vyskytovat i u různých jiných stavů, diagnóza srdečního selhání tedy musí být potvrzena ještě dalšími doplňujícími klinickými, zobrazovacími či laboratorními vyšetřeními.
Co se však bude dít dál, když vám lékař oznámí, že vaše srdce selhává?
Život s diagnózou srdečního selhání
O nemocné se srdečním selháním by měl pečovat kardiolog ve spolupráci s praktickým lékařem, případně internistou. Pacienti mohou navštěvovat také specializované ambulance srdečního selhání. Je důležité, aby byli nemocní informováni o podstatě své choroby a pochopili, čím jsou jejich příznaky způsobeny a jak je možné je ovlivnit.
Léčba srdečního selhání má několik součástí:
- režimová a dietní opatření,
- tzv. farmakoterapii, správné užívání léků podle doporučení lékaře může zlepšit jak příznaky onemocnění, tak i příznivě ovlivnit prognózu,
- chirurgickou a podpůrnou přístrojovou léčbu (pod níž patří různé výkony – od implantace kardiostimulátoru až po srdeční transplantaci).
Zvolení vhodných léků, přístrojů či chirurgických postupů je v rukou lékařů – konkrétní postup je pro každého z pacientů volen individuálně na základě jeho zdravotního stavu. Úkolem pacienta je pak dodržovat doporučený léčebný postup včetně vhodných režimových a dietních opatření.
Náhlý přírůstek na váze může značit zhoršení stavu
Nemocní se srdečním selháním by měli důsledně monitorovat svou tělesnou váhu. Náhlý váhový přírůstek totiž může svědčit o tom, že srdce nezvládá plnit svou funkci, a dochází tak k zadržování tekutin v organismu. Pacient by se měl vážit každý den, a to ve stejnou dobu, ideálně ráno po vyprázdnění. Nemocní by měli být se svým ošetřujícím lékařem domluveni, co dělat v případě náhlého nárůstu tělesné hmotnosti (někdy stačí upravení dávkování léků, jindy je namístě kontrola u lékaře).
Jezte se srdcem na dlani
Při srdečním selhání je vhodné zvolit racionální vyváženou stravu, která obsahuje dostatek všech živin. Cílem je udržet si optimální hmotnost, při nadváze je nutná redukční dieta. Ideální je podávat stravu v menších dávkách (5–6× denně). V jídelníčku by měl být obsažen dostatek vlákniny a ovoce, pokrmy by neměly být nadýmavé a dráždivé. Důležitým krokem je omezení kuchyňské soli – měli byste se tedy vyvarovat dosolování pokrmů a vyloučit ze svého jídelníčku potraviny s velkým množstvím soli, jako jsou uzeniny, konzervy či minerálky. U nemocných s mírnějším stupněm onemocnění je vhodné snížit její množství na méně než 5 g denně, při závažných stavech je nutné přechodně snížit příjem soli až pod 1 g denně.
Příjem tekutin by měl být v rozmezí 1,5 až 2 litry denně. Konzumace alkoholu je při srdečním selhání striktně zakázána, pokud je srdeční selhání způsobeno tzv. alkoholovou kardiomyopatií. V ostatních případech je povolena umírněná konzumace alkoholu, doporučuje se maximální denní dávka 30 g alkoholu pro ženy, 40 g pro muže (tj. přibližně 1 pivo nebo 1 až 2 dl vína). Černou kávu lze povolit v množství 1 až 2 šálků denně. Kouření je zcela zakázáno.
Pohybem ke zdravému srdci
Úroveň doporučené fyzické aktivity je závislá na aktuálním stavu nemocného. Nemocní v nejtěžším stadiu onemocnění jsou omezeni pouze na klidový režim. Naopak nemocní s menším až středním funkčním omezením by měli pravidelně trénovat. Obvykle se doporučuje nenáročný fyzický trénink, jehož základem je dynamická zátěž 3–5× týdně po dobu 20–30 minut (například jízda na kole či rychlá chůze) a denně rytmická rozcvička. Ideální je, aby byl nemocný zacvičen v rehabilitačním zařízení, kde mu bude doporučen správný typ a intenzita tréninku.
Pozor na léky nevhodné při srdečním selhání!
Pro pacienty léčící se se srdečním selháním platí také některá specifika týkající se užívání léků. Ne všechny léky jsou pro ně vhodné, protože mohou mít negativní vliv na pacientův klinický stav (například zhoršovat otoky). Mezi léky označované za nevhodné patří především:
- nesteroidní antirevmatika (používaná často proti bolesti, mnohdy dostupná i bez lékařského předpisu),
- blokátory kalciových kanálů,
- tricyklická antidepresiva,
- kortikosteroidy,
- lithium.
Při léčbě je nutná spolupráce pacienta a lékaře
Srdeční selhání je onemocnění, které vyžaduje dlouhodobou spolupráci pacienta a lékaře. V rámci komplexní péče o pacienta je navíc často nutná multioborová spolupráce – zejména v případě závažnějších stavů s větším množstvím přidružených chorob. Mnohdy jsou do péče o pacienta zapojeni i další členové rodiny. Komunikace s lékařem je velmi důležitá, pacient by se měl totiž snažit porozumět svému onemocnění a nechat si vysvětlit nejasnosti stran režimových a dietních opatření. Pouze při dobře vedené spolupráci je možné ovlivnit i tak dosti nepříznivou prognózu pacientů s tímto onemocněním.
(viv)
Zdroje:
https://www.webmd.com/heart-disease/heart-failure/default.htm
https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2007/07/03.pdf
https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2012/05/02.pdf
https://www.kardio-cz.cz/data/upload/doporucene_postupy/2016/Doporucene_postupy_pro_diagnostiku_a_lecbu_akutniho_a_chronickeho_srdecniho_selhani_2016.pdf