Lékaři bez hranic v městských slumech
Od roku 2009 žije ve městech více než polovina světové populace. Někteří do měst utekli před násilím, konflikty či přírodními katastrofami, zatímco jiní do nich odešli kvůli větším ekonomickým možnostem.
Od roku 2009 žije ve městech více než polovina světové populace. Někteří do měst utekli před násilím, konflikty či přírodními katastrofami, zatímco jiní do nich odešli kvůli větším ekonomickým možnostem. Často však našli jen zoufalé podmínky a tvrdé městské prostředí. Prudká a dlouhodobá urbanizace vedla k rozšiřování již existujících slumů a k vytváření nových. Dnes žije ve světových slumech na 800 milionů lidí – každý devátý obyvatel této planety.
Díky svým projektům v městech rozvojového světa mají Lékaři bez hranic přímou zkušenost s dopady prostředí slumů na zdraví. Obyvatelé slumů žijí v permanentním ohrožení. Hustota obyvatelstva, znečištění, špatné hygienické podmínky v kombinaci s nedostatkem zdravotní péče usnadňují šíření nemocí a dramaticky zhoršují ničivé dopady přírodních katastrof. Obyvatelé slumů se musí přizpůsobit životu v chudobě a všudypřítomnému zločinu a násilí. Mezi nejvíce ohrožené patří v takových podmínkách ženy, děti a imigranti bez dokumentů.
Lékaři bez hranic už řadu let reagují na zdravotnické potřeby obyvatel slumů nejrůznějšími způsoby: léčí dětskou podvýživu v Dháce, reagují na epidemie cholery a sexuální násilí v Port-au-Prince, poskytují zdravotní péči vnitřním uprchlíkům v Nairobi. V současnosti působí Lékaři bez hranic ve 20 velkoměstech světa. Do některých z nich odjeli i čeští spolupracovníci Lékařů bez hranic.
Na Haiti, ve městech Port-au-Prince a Léogâne, pracovalo v průběhu let 2010 – 2012 hned několik českých lékařů, zdravotních sester, logistiků..., nejvíce z nich ve dnech a měsících následujících po ničivém zemětřesení v roce 2010. Chirurg Jan Trachta dorazil na místo už 3 dny po katastrofě. Problémy s vodou a sanitací pomáhala řešit naše odbornice na vodu Jarka Krmela Vacková. V rámci nemocnic fungují také cholerová centra. Velkým problémem na Haiti stále zůstává sexuální násilí.
Haiti, foto: Jon Lowenstein/Noor
Haiti, foto: Jon Lowenstein/Noor
Haiti, foto: Aurélie Lachant/MSF
V největším z bangladéšských slumů Kamrangirchar na okraji Dháky žijí rodiny v domech postavených na kůlech v bažinaté vodě. Veškeré okolí pokrývají odpadky v barevných plastových pytlích. Lékaři bez hranic provozují ve slumu dětskou kliniku, kde léčí podvýživu, očkují a poskytují základní zdravotnickou péči. Od července 2012 do dubna 2013 zde vedla místní zdravotnický personál zdravotní sestřička Jitka Kosíková.
Bangladéš, foto: Stanley Greene/Noor
Bangladéš, foto: Stanley Greene/Noor
Bangladéš, foto: Jitka Kosíková
V Keni jsou přeplněné uprchlické tábory i městské slumy. Ve všech chybí základní vybavení – lidé trpí nedostatkem hygienických zařízení i pitné vody. Pacienti s chronickými nebo opomíjenými nemocemi, jako např. HIV/AIDS, tuberkulóza, kala azar, nemají téměř žádný přístup ke zdravotní péči. Po výbuchu povolebního násilí pracovali v improvizovaném táboře pro vnitřně vysídlené internistka Radka Čapková, logistici Jan Hadrava a Pavel Dacko. Z mise v Keni se právě vrátila finanční koordinátorka Jana Dvoranová.
Keňa, foto: Francesco Zizola/Noor
Keňa, foto: Francesco Zizola/Noor
Keňa, foto: Radka Čapková
Ve slumu na okraji Karáčí, který vznikl na místě bývalé rybářské kolonie, žije dnes více než 700 000 lidí v zoufalých hygienických podmínkách bez přístupu k pitné vodě. Lékaři bez hranic zde provozují výživové centrum pro podvyživené děti, poskytují lidem stany, vodu a základní zdravotnickou péči. Terénní koordinátor Ondřej Horváth strávil v Karáčí 6 měsíců. Momentálně zde pracuje logistik Dan Dräxler.
Pákistán, foto: Alixandra Fazzina/Noor
Pákistán, foto: Alixandra Fazzina/Noor
Pákistán, foto: Sam Phelbs
Projekt Urban Survivors
Lékaři bez hranic se nedávno spojili s fotoagenturou NOOR and Darjeeling Productions v rámci multimediálního projektu „Urban Survivors“, který se snaží poukázat na kritickou humanitární a zdravotnickou situaci ve světových slumech.
