Lékaři občas předepisují antibiotika jen pro jistotu
Podle aktuálních výzkumů v Evropě každoročně zemře zhruba 33 tisíc osob v důsledku infekčních nemocí, které vyvolaly bakterie odolné (rezistentní) vůči antibiotikům (ATB). Rezistence vzniká především proto, že se s nimi zachází neuvážlivě. Lékaři je předepisují příliš často a také zbytečně sahají po těch širokospektrých, pacienti zase nedodržují doporučení, třeba tím, že léky nedobírají nebo si je schovají „na příště“.
Je pátek a do ordinace praktického lékaře dorazí pacient se začínajícím onemocněním. Bolí ho v krku, má trochu teplotu, celkově se necítí dobře. Výsledek vyšetření CRP, které má určit, zda jde o bakteriální či virovou infekci, je nejednoznačný. Jenže je těsně před víkendem a pacient navíc příští týden jede na služební cestu, tedy „potřebuje být zdravý“. Lékař mu „pro jistotu“ předepíše antibiotika, protože je to v dané situaci jednodušší. Jenže podle odborníků jde o jednoznačně špatný postup. Na místě by bylo vyčkat dva tři dny, jak se bude pacientův zdravotní stav vyvíjet a teprve v případě potvrzené bakteriální infekce antibiotika nasadit.
Tuto ne zcela optimální praxi potvrzuje studie Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ze začátku letošního roku. Účastnilo se jí přibližně 18 500 zdravotníků ze 30 evropských zemí. 43 % z nich přiznalo, že v minulém týdnu předepsalo antibiotika přesto, že o tom nebyli přesvědčeni, ale obávali se možného zhoršení zdravotního stavu pacienta. Zároveň uvedli, že jsou si vědomi toho, že nevhodně užívaná ATB přispívají k rezistenci.
Vliv na celou populaci
Jak vysvětlil MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., vedoucí Katedry infekčních nemocí Institutu pro postgraduální vzdělávání, nasazením antibiotik ovlivňujeme nejen pacienta samotného, ale i další část populace. Nepůsobí totiž jen na probíhající infekční proces, ale i na celou řadu dalších bakterií, které se v lidském organismu přirozeně vyskytují. To platí především tehdy, pokud jde o širokospektrá ATB, která nejsou cílena pouze na úzkou škálu nemocí. „Nevhodně vybraná antibiotika ovlivňují i mikrobiom, tím vzniká rezistence mikroflóry pacienta a tyto rezistentní bakterie se mohou šířit dále v populaci, protože si je předáváme mezi sebou,“ uvedl MUDr. Trojánek. Mezi bakterie, které jsou v současnosti odolné vůči ATB, patří například Escherichia coli, která vyvolává průjmová střevní onemocnění, nebo Enterococcus faecium, způsobující záněty močových cest.
Severské země jsou na tom lépe
Odborníci varují, že situace se stále zhoršuje. Podle informací doc. MUDr. Heleny Žemličkové, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika a zástupkyně České republiky pro agendu antibiotické rezistence v ECDC, pokud nedojde ke změně trendu, budou lidé kolem roku 2050 umírat nejčastěji právě na infekce způsobené těmito rezistentními bakteriemi místo na srdečně-cévní či nádorová onemocnění.
I když jde o mezinárodní problém, jsou patrné značné rozdíly mezi jednotlivými státy. Například ve Švédsku předepisují lékaři ATB mnohem uvážlivěji než u nás, což je dáno především přísným státním dozorem nad jejich užíváním. Z dat zmíněné studie ECDC publikované v letošním roce vyplývá, že zatímco v roce 2015 podle odhadů v ČR zemřelo na onemocnění vyvolané bakterií odolnou vůči ATB 486 osob, ve Švédsku to bylo 167 jedinců. V obou zemích přitom žije podobné množství obyvatel.
S antibiotiky běžně i do práce
Podle odborníků je na místě vzdělávat o antibiotické rezistenci nejen lékaře, ale i celou laickou veřejnost. Obecné povědomí o ní je totiž stále velmi nízké. Z dotazníkového šetření v lékárnách, které v loňském roce organizovala Česká lékárnická komora, mj. vyplynulo, že zhruba 21 % respondentů se domnívá, že antibiotika působí na viry, chřipku a nachlazení. 13 % dotazovaných přiznalo, že si schovává nespotřebovaná antibiotika pro případnou pozdější potřebu. 55 % dospělých chodí v době užívání antibiotik do práce, 13 % dokonce od prvního dne, což opět negativně přispívá k šíření bakterií včetně těch, jež jsou rezistentní vůči ATB.
Zdroj:
Tisková konference k Evropskému antibiotickému dni ze dne 19. 11. 2019
Tiskové materiály k této konferenci
