První antibiotikum – penicilin – bylo objeveno před více než 90 lety Alexanderem Flemingem; následně mu za tento objev byla udělena Nobelova cena, což odráží, jaký přelom to v medicíně znamenalo. Do té doby totiž neexistovala příčinná léčba tuberkulózy a dalších bakteriálních infekcí, které zabíjely miliony lidí po celém světě. K čemu antibiotika slouží?

Antibiotika vs. antivirotika – cenná zbraň proti jednomu, bezcenná proti druhému

Bakterie jsou živé jednobuněčné organismy, které se velmi rychle množí. Některé jsou pro člověka užitečné a k životu je potřebuje, jiné mu způsobují infekce. Jsou to samostatné organismy, které mají odlišnou stavbu než buňky našeho těla, proto je lze v případě potřeby zasáhnout antibiotiky a zlikvidovat je, nebo alespoň zabránit jejich rychlému množení, aby je dokázala naše imunita sama potlačit. V boji s bakteriálními infekcemi jsou antibiotika neocenitelnými pomocníky. V některých případech je třeba léčbu jimi zahájit co nejdříve, v jiných si tělo poradí i bez nich. Proti některým bakteriálním onemocněním je k dispozici také očkování.

Viry jsou nebuněčné organismy, které se samy nedokážou rozmnožovat ani růst a mimo hostitele nezvládnou ani dlouho přežít. Rozmnožovat se mohou jen tak, že se navážou na hostitelskou buňku a proniknou do ní. Tak se stávají součástí lidských buněk, a proto je obtížné na ně zaměřit léčbu. S většinou z nich se tedy musí vypořádat naše imunita sama. V některých případech jí lze pomoci očkováním, nebo užíváním antivirotik (virostatik). Od příznaků, zejména bolesti, horečky, kašle apod. nohou ulevit rovněž další léky (např. s účinnou látkou paracetamol nebo ibuprofen). Avšak příčinu nemoci neřeší.

__________

Virová a bakteriální onemocnění podle původce

Zdroj: https://www.antibiotickarezistence.cz/.

___________

Antibiotika se často předepisují zbytečně na sezónní virová onemocnění

„Léčbu antibiotiky vyžadují onemocnění vyvolaná bakteriemi, např. streptokoková angína, spála, bakteriální zápal plic nebo akutní zánět močového měchýře,“ vysvětluje doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph. D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika. Některá antibiotika mohou působit také proti jiným mikroorganismům než bakteriím, např. proti houbám nebo některým parazitickým prvokům; proti virům jsou však neúčinná. Na virová onemocnění antibiotika nezabírají – většina sezonních respiračních onemocnění je právě virového původu. V případě některých z nich nemá smysl nasazovat žádnou léčbu. „Běžné virové nemoci totiž mají vysoký samouzdravný potenciál. V případě běžných infekcí nejsou antivirotika zpravidla nutná, navíc příčinná léčba existuje jen pro některé vybrané diagnózy (např. opar či chřipka),“ doplňuje doc. Žemličková.   

Přesto je lékaři na řadu z nich předepisují…

Až polovina antibiotik je podávána nesprávně

„Konkrétní data o tom, kdy se u nás chybně předepisují antibiotika, nejsou k dispozici. Podle skladby jejich spotřeby a načasování jejich používání lze předpokládat, že jde zejména o virová respirační onemocnění,“ upřesňuje doc. Žemličková. Odhaduje se, že až polovina antibiotik je podávána nesprávně. Z dostupných dat vyplývá, že 85 % antibiotik je předepisováno praktickými lékaři (v rámci tzv. primární péče), 15 % pak při hospitalizaci v nemocnicích. Navíc se po roce 1989 zvýšila dostupnost antibiotik, čímž stoupla jejich spotřeba až o čtvrtinu.

Nesprávné podávání antibiotik vede k rozvoji tzv. antibiotické rezistence (o ní podrobněji zde), která patří mezi největší rizika veřejného zdraví současnosti. K jejímu rozvoji ale nepřispívají jen lékaři, kteří je špatně předepisují, ale i my pacienti, kteří je špatně užíváme. Jak s antibiotiky nakládat správně, se dozvíte v dalším dílu tohoto seriálu. 

(pok)

Zdroje:

https://www.antibiotickarezistence.cz/

https://www.antibioticresearch.org.uk/about-antibiotic-resistance/bacterial-infections/myths-about-antibiotic-resistance/

https://ideas.ted.com/9-fascinating-facts-about-antibiotic-resistance-and-1-hopeful-approach-to-overcoming-it/

https://www.who.int/campaigns/world-antimicrobial-awareness-week

https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/antibiotic-resistance