Léčba žloutenky je stále úspěšnější
I když je virová hepatitida známá již několik století, její léčba se dlouhou dobu prakticky neměnila. Přelomem byla až druhá polovina dvacátého a počátek dvacátého prvního století.
Dlouhá historie
První případy žloutenek jsou popisovány už od osmého století našeho letopočtu. Tehdy se samozřejmě nevědělo nic o jejich původu, takže léčba probíhala nejčastěji pomocí různých bylin. V 17. až 19. století docházelo často k epidemiím žloutenky především během válek. Ale teprve až v průběhu 2. světové války rozdělili vědci hepatitidu na dva základní typy – na infekční hepatitidu A a sérovou hepatitidu B. Od objevu antigenu HBsAg v roce 1965 se pak začala razantněji vyvíjet i léčba žloutenek.
V hlavní roli interferon
Jedním z klíčových léků při léčbě žloutenky jsou interferony. Byly objeveny v roce 1957 v souvislosti se zjištěním, že buňky vystavené inaktivovanému viru produkují minimálně jeden rozpustný faktor, který "interferuje" s virovou replikací, pokud je přidán k nově infikovaným buňkám. Tento objev se ale do praxe dostal až počátkem 70. let, kdy se pomocí interferonu alfa začala úspěšně léčit chronická virová hepatitida B. O dalších zhruba deset let později byl efekt interferonu popsán i u chronické virové hepatitidy C. V průběhu 90. let se pak léčba interferonem stala zlatým standardem v boji proti žloutenkám, a to jak v tzv. monoterapii, kdy se používá pouze interferon, tak i v kombinaci s protivirovými preparáty. Velkou účinnost má například kombinace interferonu alfa s ribavirinem.
Jaká je budoucnost?
V posledních letech se nejvíce osvědčila kombinace pegylovaného interferonu (PEG-IFN) alfa a ribavirinu. Vědci společně s lékaři se snaží o maximální terapeutické využití této kombinace. Ovšem konec roku 2011 přinese jednu zásadní novinku v léčbě hepatitid. Dvojice interferon a ribavirin totiž dostane novou posilu v podobě nových antivirových léků pro terapii chronické žloutenky, čímž dojde i ke změně způsobu léčby – místo této dvojkombinace se bude moci užívat trojkombinace. Od zavedení nových přípravků si pak lékaři slibují daleko vyšší účinnost léčby a také výrazné omezení nežádoucích účinků.
(kam)
