Léčivé prameny se u nás užívají minimálně od 16. století
Skutečné počátky lázeňství na našem území jsou tak hluboké, že nejsou z písemných pramenů spolehlivě doloženy. V severních Čechách první ověřené zmínky o léčivých zdrojích sahají do 15. století, kdy byly objeveny prameny Bílinské kyselky s přirozeným obsahem oxidu uhličitého. Jejich věhlas se rychle šířil Evropou. Zaječická hořká voda se už od pradávna objevovala v lékařských dokumentech o lázeňství ve spojitosti s městem Most.
Vnitřní i zevní aplikace pramenů přináší své ovoce
Pro zkoumání vlastností a užívání lázeňských pramenů vznikl vědní obor nazývaný balneologie – nauka o léčivých vodách, lázních a jejich účincích na lidský organismus, zvláště s přihlédnutím k jejich preventivním a léčebným účelům, a zahrnuje použití lázeňských pramenů při procedurách v lázeňství. Popíjení lázeňských pramenů se odborně označuje jako vnitřní balneologie.
Příznivý vliv koupelí v těchto komplexních roztocích iontů různých solí a dalších komponent, tzv. vnější balneologie, má u nás rovněž dlouhou tradici. Hydroterapie a léčba chladem (koupelemi, vodou, vzduchem, obklady, sprchami) byla zavedena Vincenzem Priessnitzem a například tzv. Priessnitzovy obklady jsou celosvětově známé a dodnes používané při angíně, dráždivém kašli nebo pro zlepšení cirkulace krve.
Dalším průkopníkem vnější balneologie je Sebastian Kneipp, který se zajímal o vodní léčbu a používal šetrnější procedury na částech těla k léčebným účelům. Tzv. Kneippův chodník, střídající přešlapování v teplé a studené vodě, je dodnes používanou lázeňskou procedurou.
Rozvoj lázeňské tradice v Českých zemích
Rozmach lázeňství u nás spadá do 19. století, kdy okolo léčivých pramenů vznikaly první lázeňské stavby, např. kolonády pro pití pramenů při chůzi či lázeňské domy pro koupelové a jiné procedury. Ve stejné době byly publikované první poznatky lékařů o zdravotních přínosech jak jejich popíjení (vnitřní balneaci), tak využití obkladů a koupelích v nich (vnější balneaci).
Lázeňství a balneologie se rozvíjely až do druhé poloviny 20. století, kdy se po objevu antibiotik a rozkvětu farmaceutického průmyslu dostaly neprávem do ústraní. Přesto je pobyt v lázních dodnes vnímaný jako léčebný, a je proto hrazen z prostředků veřejného zdravotnictví. Výběr lázní je možné konzultovat s ošetřujícím lékařem s ohledem na druhy využívaných přírodních léčivých zdrojů.
V evropském kontextu vznikl z lázeňských míst společenský fenomén s jedinečnou atmosférou a tato místa dodnes lákají k návštěvě a procedurám vnitřní a vnější balneace návštěvníky z celého světa. Za tímto účelem lázeňská města disponují odborníky na balneologii, kvalifikovaným zdravotnickým personálem a vybudovanou infrastrukturou.
Balneolog přistupuje k léčivému prameni jako k složité směsi iontových roztoků s různými osmotickými tlaky a s ohledem na tyto znalosti prameny předepisuje k pitným, koupelovým nebo kombinovaným kúrám. Procedury pití vřídelní vody, místních obkladů nebo koupelí se navíc kombinují s fyzioterapií, relaxačními a wellness aktivitami.
Užijte si lázeňskou pitnou kúru v teple svého domova
Lázeňské prameny se dlouhodobě těší oblibě a pití některých z nich si lze dopřát i bez návštěvy lázeňského města. Například hydrogenuhličitanové léčivé prameny jsou užívané v léčbě onemocnění zažívacího traktu při překyselení, pálení žáhy nebo žlučníkových kamenech nebo zácpě.
Přirozeně perlivá Bílinská kyselka, charakteristická svým vysokým obsahem hydrogenuhličitanových a síranových aniontů a především sodných, draselných, hořečnatých, vápenatých a železnatých kationtů, se v Bílině stáčí do lahví už tři staletí a prodává se jako „výtěžek z přírodního léčivého zdroje“. K tomuto označení vedla změna legislativy v názvosloví balených pramenů na volném (maloobchodním, retailovém) trhu.
Nenechte se tedy zmást tím, že pitná voda bez minerálů je obchodovaná pod označením „minerální voda“ a naopak pitná voda obohacená o minerály musí být opatřena výše uvedených označením. Slovo „minerální“ dnes označuje vodu z podzemí a výrobky na volném trhu označené jako „voda“ musí splňovat normu pro pitnou vodu, včetně nízkého obsahu rozpuštěných minerálů.
Dobrou zprávou je, že změna názvosloví nesouvisí s dostupností lázeňských pramenů. Stáčené pod označením „výtěžek z přírodního léčivého zdroje“ je totiž seženete na pultech běžných obchodů a lékáren. Není tedy nic jednoduššího než vyzkoušet jejich účinky. Pokud potřebujete poradit, k čemu jsou vhodné, sledujte další články v této sekci.
(lexi)
Zdroje:
Sedláčková M. Historie, rozvoj a možnosti balneologie v ČR. Bakalářská práce (Bc.). Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta: České Budějovice, 2019. Dostupné na: theses.cz/id/x8sf0x/30777905.
https://podcasty.seznam.cz/podcast/ponte-reports/karel-basta-bilinska-kyselka-nejcennejsi-leciva-voda-pochazi-od-mostu-37739
https://www.muzeum-teplice.cz/en/spa/
https://www.bhmw.cz/