Společný čas s rodinou? Nejlepší možná investice, kterou si lze dopřát
Odpověď na otázku, proč si pravidelně dopřávat společné rodinné aktivity, není těžká. Těžké je najít si čas dobře spolu být. Trávení společného času nám přitom dává jedinečnou možnost poznávat své blízké v reálných životních situacích, zjišťovat o sobě vzájemně spoustu věcí a lépe si tak porozumět. To nám může napomoci spolu lépe komunikovat a fungovat i ve všedních dnech, kdy se nezřídka v rychlosti míjíme „mezi dveřmi“.
Lidé, kteří věnují veškerý čas pouze práci nebo jiným aktivitám, mohou sice dosáhnout velkých úspěchů ve společnosti, ale stále cítí, že jim něco důležitého chybí. „Člověk se holt vyvinul jako živočich, který potřebuje komunitu, aby dosáhl psychické stability. Pokud toto popíráme a v honbě za modlou individualismu nepečujeme o blízké vztahy, stojíme na pokraji záhuby,“ vysvětluje psychoterapeutka MUDr. Ing. Tereza Hodycová.
Společně trávené chvíle nám umožňují vzájemně se poznávat se vším, co je lidské, a tak se projevují naše silné i slabé stránky. Děti mají možnost napodobovat rodiče v jejich autentičnosti, nikoliv jen ráno při odchodu do práce a večer při večeři nebo sledování televize. Velice důležité je, že díky společně trávenému času se vytváří prostor pro komunikaci. Je dobré zjišťovat, co kdo potřebuje, co si přeje, čím trpí,… Nasbíráme si tím spousty důležitých nástrojů do budoucna, včetně rutinního všedního života.
Raději pravidelné společné aktivity nebo „volná zábava“?
Čím více lidí, tím složitější je rozhodnout, co se bude ve volném čase dít. Někdo se ve svém životě neobejde bez pevně nastaveného řádu, a to ani ve volném čase. Spontánní průběh aktivit pro takto nastaveného člověka může být příliš stresující, proto potřebuje spíše jasně naplánovaný harmonogram. Jde však o přiměřenost. „Honit se za dalším zážitkem, když jsme všichni unavení a raději bychom si sedli ke stolu a hráli karty, rozhodně není přínosné a spíše to podporuje zničující honbu za výkonem dnešní moderní společnosti,“ ujasňuje Hodycová.
Při rozhodování o tom, co společně podniknout, se nabízí pomůcka: zamyslet se, co je cílem společně tráveného času, současně být vnímavý k potřebám a očekáváním ostatních a mít dostatečnou pružnost plány změnit, pokud se z nějakého důvodu nehodí. Tedy zkrátka mít cíl, vnímavost a pružnost – vše ostatní se už vyvrbí samo. MUDr. Hodycová k tomu dodává: „Ono totiž ani tak nejde o fakticky strávený celkový čas spolu, ale o pozornost, jakou si navzájem dáváme. Mnohdy chvilka plné pozornosti blízkého člověka nahradí hodiny a hodiny společného času, kdy je duchem nepřítomen.“
Proč jsou v rodině důležité společné rituály?
Na rituály se v současné době obecně zapomíná a přitom mají v psychice člověka velmi významné místo. Náš každodenní život běží v poklusu a ve znamení změn a zvratů a často máme pocit, že se nemáme čeho chytit. Právě jedinečné rodinné rituály tak mohou představovat pevné body, uzemnění a utváření společného pocitu jistoty.
Příjemné události, jež se opakují, jsou potřebné k tomu, aby se člověk cítil v bezpečí, mohl se na něco spolehnout. Může jimi být povídání před spaním v posteli, společná víkendová snídaně, pravidelná nedělní procházka, ranní kafe v posteli, pusa na rozloučenou a tak dále. Rodina zkrátka rituály potřebuje, i když se třeba dospívající děti občas tváří, že jim to k ničemu není. Posiluje se tak pocit sounáležitosti všech členů „smečky“ a rodinná identita. Utužují se tím vztahy v rámci rodiny. Děti se tak mimo jiné učí, na čem záleží.
Shrnuto a podtrženo: Pokud má člověk pevné zázemí kvalitních vztahů a ukotvení v rodině třeba i díky společným rituálům, snese mnohem větší stresovou zátěž, a může tak být mnohem výkonnější (nejen v práci) a zdravější. „Každý sám na sobě si můžeme ověřit, že dobré vztahy nás činí spokojenějšími, koncentrovanějšími a máme více energie na všechny další aktivity. Investice do času s blízkými je ta nejefektivněji alokovaná, jak jen si můžeme představit,“ uzavírá psychoterapeutka.
Článek vznikl ve spolupráci s psychoterapeutkou MUDr. Ing. Terezou Hodycovou.
