Spočítejte si budoucí výšku svého dítěte
Rodiče mají často obavu, zda bude jejich dítě dost velké, až vyroste. Sami si můžete zkusit spočítat, jakou po vás vaše dítě zdědilo predispozici pro svou budoucí dospělou tělesnou výšku.
Tělesná výška se dá přibližně předpovědět
Nejdříve je namístě připomenout, že rozdíl průměrné výšky mezi dospělými muži a ženami činí 13 cm. Rodič stejného pohlaví předává dítěti vlohu, která odpovídá jeho vlastní výšce. Rodič opačného pohlaví vlohu pro svoji výšku buď o 13 cm zvětšenou (maminky synům), nebo zmenšenou (tatínkové dcerám). Stále přetrvává názor, že v každé další generaci se průměrná výška dětí zvyšuje a že "děti přerůstají své rodiče". To platilo zejména v první polovině 20. století. Dnešní generace však již díky dostatečné výživě a lepšímu potlačení výskytu řady závažných nemocí v dětství dorostla téměř do své optimální výšky. V další generaci se již o mnoho nezvýší.
Vezměte si kalkulačku a počítejte
Zde je ukázka, jakou jsme svému dítěti předali vlohu pro tělesnou výšku. K tělesné výšce rodiče stejného pohlaví přičteme výšku druhého rodiče zvětšenou (u chlapců) nebo zmenšenou (u dívek) o 13 cm. Součet poté vydělíme dvěma. Získáme nejpravděpodobnější dospělou výšku dítěte. Rozmezí, do jakého doroste naše dítě s 95% pravděpodobností, získáme, pokud k výsledku přičteme i odečteme 8,5 cm.
Příklad: Petrův tatínek měří 180 cm, jeho maminka 158 cm. Rodiče se bojí, aby jejich syn nebyl po mamince příliš malý. Jeho pravděpodobnou výšku spočítáme v následujících krocích:
- 180 + (158 + 13) = 351
- 351 : 2 = 175,5
- 175,5 + 8,5 = 184
- 175,5 − 8,5 = 167
Nejpravděpodobnější dospělá výška Petra bude 175,5 cm. S 95% pravděpodobností doroste do výšky mezi 167 a 184 cm. Vzhledem k průměrné výšce dospělých mužů, která je kolem 178 cm, nejsou tedy obavy o jeho výšku namístě.
Přesnější je graf s procenty
Z příkladu vyplývá, že výsledek je sice spolehlivý, avšak nepříliš přesný. Proto se s ním nemusíme spokojit. Proto existují tzv. percentilové grafy, které nám umožní předpovědět dospělou výšku dítěte přesněji. Tyto grafy vymezují pásma obvyklé tělesné výšky od narození až na práh dospělosti a jsou výsledkem měření tisíců dětí různého věku. Vzhledem k odlišnému průběhu růstu u chlapců a u dívek jsou připraveny pro každé pohlaví zvlášť. Percentilový graf tělesné výšky možná naleznete i ve zdravotním a očkovacím průkazu svého dítěte.
Vodorovná osa grafu vyjadřuje věk v letech a svislá osa tělesnou výšku v centimetrech. Jádrem percentilového grafu je střední tučná křivka, zvaná 50. percentil. Ta ukazuje v jednotlivých letech růst dítěte, které má střední tělesnou výšku. Polovina stejně starých dětí je větších a polovina menších. Tato střední křivka je obklopena zdola i shora souběžnými křivkami, které (shora dolů) vyznačují 97., 90., 75., 25., 10. a 3. percentil. Číslo percentilu vyjadřuje, jaké procento dětí má tělesnou výškou nižší, než vymezuje příslušná křivka. Plochu mezi 25. a 75. percentilem nazýváme pásmem střední tělesné výšky. To zahrnuje polovinu všech dětí. To znamená, že děti s výškou pod 3. percentilem jsou sice malé, ale přesto i v tomto pásmu rostou 3 % dětí. Pokud by bylo ve školní třídě 33 dětí, potom by právě jedno z nich zákonitě mělo být menší než 3. percentil. Stejně tak jedno dítě by mělo být vyšší než 97. percentil.
Nezvyklou výšku nejlépe posoudí lékař
Mezi dětmi, jejichž výška vybočuje z pásma mezi 3. a 97. percentilem, je sice většina dětí zdravých, ale u některých z nich již může být jejich méně obvyklá tělesná výška projevem zdravotní poruchy. Růst by měl v tomto případě kvalifikovaně posoudit dětský lékař. Percentilový graf tedy pomůže rodičům porovnat výšku jejich dítěte s ostatními stejně starými dětmi.
Příklad: Petrovi je osm a půl roku, měří 124 cm a je nejmenší ze třídy. Jeho rodiče mají obavy o jeho růst, protože někteří spolužáci měří již více než 140 cm. V percentilovém grafu chlapců zjistíme, že ve věku 8 roků je střední výška chlapců 133 cm (50. percentil). Výška 124 cm leží na 10. percentilu, každý desátý (10 %) stejně starý chlapec je tedy menší než Petr. Může se samozřejmě stát, že ve třídě jsou všichni chlapci větší. Nejvyšší chlapci mohou měřit i 143 cm (97. percentil), nebo dokonce více.
Odhadněte výšku v dospělosti
Druhým využitím percentilového grafu je odhad budoucí dospělé tělesné výšky. Lze ho použít od dvou do deseti let věku dítěte. Od bodu, který vyznačuje současnou výšku dítěte, protáhneme myšlenou křivku souběžnou s nejbližší percentilovou křivkou až na pravý okraj grafu do věku 18 let. Místo, kde tato myšlená křivka protne pravý okraj grafu, naznačuje pravděpodobnou dospělou výšku dítěte.
Příklad: Petrovi rodiče se nespokojí se zjištěním, že každý desátý stejně starý chlapec je menší. Stále se obávají, že Petr zůstane malý. Chtějí znát odhad jeho dospělé výšky. Měří-li Petr v 8 letech 124 cm, leží jeho výška na 10. percentilu. Křivku 10. percentilu sledujeme směrem doprava. Tato křivka protíná pravý okraj grafu (svislou osu, která odpovídá 18 letům věku) ve výšce 170–171 cm. To je nejpravděpodobnější dospělá Petrova výška. Vidíme tedy, že Petr nebude mít „pouhých“ 158 cm jako maminka, jak se rodiče obávali.
(ercp)
Zdroj: Klinika dětí a dorostu, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.
www.hepc.cz
