Ateroskleróza: dlouho nebolí, o to je však zrádnější

Kornatění tepen většinou probíhá bez příznaků. Teprve po letech se může projevit infarktem, mozkovou mrtvicí nebo ischemickou chorobou dolních končetin. To už ale dochází k nevratnému poškození organismu. Na místě je tedy otázka, jak onemocnění vzniká a zda se lze před ním chránit.

Ateroskleróza se někdy přezdívá nemoc 20. století. Jedná se o jednu z nejčastějších civilizačních chorob, která je ve vyspělých státech postrachem číslo jedna. Kornatění tepen totiž výrazně přispívá do statistiky každoročních úmrtí. Česká republika v tomto ohledu bohužel není výjimkou. V posledních letech navíc kvůli nevhodnému životnímu stylu dochází k masivnímu nárůstu výskytu této choroby. Jak tedy onemocnění vzniká?

• Ateroskleróza je dlouhodobý proces, jehož podstatou je ukládání tuků ve stěně tepny. To způsobuje postupný uzávěr cévního průsvitu, což vede ke zhoršení průtoku krve za místem poškození. Tkáň za uzávěrem trpí nedostatkem kyslíku a živin.
• Tukové kapénky se do stěny tepen začínají ukládají již po narození. K tvorbě a zvětšování tukových plátů v cévní stěně přispívá nezdravý životní styl. Onemocnění však probíhá po mnoho let skrytě a většinou se projevuje až po 50. roce života.
• Ke vzniku aterosklerózy přispívá vysoký krevní tlak, obezita, kouření, alkohol, genetické faktory, nedostatek pohybu, stres, cukrovka a zvýšená hladina cholesterolu a triglyceridů v krvi.
• V pokročilých fázích kornatění může dojít k prasknutí tukového plátu. Na poškozeném plátu se vytvoří destičková zátka (trombus), která zamezí průtoku krve za místem poškození. Orgány a tkáně za uzávěrem za krátkou dobu podlehnou nenávratnému poškození, takzvané nekróze. Trombus nebo jeho část se navíc může uvolnit a způsobit takzvanou embólii. To znamená, uzávěr cévy v jiné časti organizmu, např. v mozku, jehož následkem je cévní mozková příhoda.

Nemoc mnoha tváří

Příznaky pokročilé aterosklerózy závisí na lokalizaci poškozené tepny. Pokud jsou zasaženy srdeční tepny, dochází ke vzniku anginy pectoris (bolestí na hrudníku z důvodu nedostatečného dokrvení srdečního svalu) nebo infarktu myokardu. V případě postižení mozkových tepen se rozvíjí cévní mozková příhoda, lidově zvaná mrtvice. Zúžené cévy na nohou vedou k vývoji ischemické choroby dolních končetin (spojenou s bolestí při chůzi nebo v pozdějších stádiích i v klidu). Projevy aterosklerózy jsou tak vskutku bohaté. Ve většině případů je postiženo hned několik tepen najednou. Není tedy výjimkou, že se u jednoho jedince rozvine poškození více orgánů a tkání. Nutno zmínit, že až do této doby ateroskleróza nebolí a nemocné nijak neobtěžuje. Kornatění tepen je tedy bez nadsázky časovanou bombou, která často vede k náhlému a nevratnému poškození lidského organismu.

Prevence je nutností

Lékaři odhadují, že až 90 % případů infarktu myokardu je způsobeno nezdravým životním stylem. Pokud chcete ochránit zdraví svého kardiovaskulárního systému, měli byste se držet následujících rad:

• V prevenci je naprosto nezbytná úprava jídelníčku. Snažte se co nejvíce omezit příjem živočišných tuků, smažených jídel a sladkostí. Na Vašem stole by se naopak měly pravidelně objevovat rostlinné nenasycené tuky, ale také dostatek ovoce a zeleniny.
• Další důležitou položkou je zanechání kouření a vyvarování se nadměrné konzumace alkoholu, zejména destilátů.
• Jedinci trpící nadváhou by měli redukovat svou hmotnost pomocí pravidelného pohybu.
• Pokud trpíte cukrovkou nebo vysokým krevním tlakem, nezanedbávejte pravidelné lékařské prohlídky a řádně dodržujte předepsanou léčbu.

Zdroj: www.webmd.com