Atopický ekzém
Atopický ekzém dnes odborníci považují za tzv. multifaktoriální chronické kožní onemocnění.
Genetická výbava populace se mění velmi pomalu, za nárůstem počtu ekzematiků v posledních desetiletích je tedy nutné hledat především změnu životních podmínek. Ve Velké Británii například vzrostla mezi lety 1981 a 2001 spotřeba detergentů na osobu přibližně pětkrát, také průměrná spotřeba vody na osobní hygienu a den se změnila mezi rokem 1961 a 1998 z jedenácti na padesát jeden litr. Došlo také k výrazným změnám ve vytápění, ventilaci a konstrukci bytů, což vedlo k vytvoření optimálního prostředí pro život roztočů.
#IMG#Ekzematiky odlišuje porušená bariérová funkce kůže
Ekzematici mají oproti zdravým lidem porušenu, a to i v klidové fázi onemocnění, bariérovou funkci kůže. Podle posledního pohledu na vývoj atopického ekzému existují dva odlišné typy nemoci, takzvaná intrinsic forma, u které je pouze porucha bariérové funkce, a extrinsic forma, kde hraje výraznou roli alergie.
Mezi těmito typy ale existuje mnoho přechodných forem. Vliv okolního prostředí může významně ovlivnit průběh obou typů ekzému. Dlouhodobými zkušenostmi je prokázáno, že ekzematické kůži škodí vysušování a odmašťování při umývání mýdlem a při používání tvrdé vody a také vystavování se roztočům a jejich enzymům.
Jak se atopický ekzém projevuje?
Pro atopický ekzém je typická suchá kůže, která se olupuje a silně svědí. Pouze u malých dětí zpočátku postižená kůže spíše mokvá.
Typická místa projevů atopického ekzému v určitých věkových skupinách:
- Do dvou let – projevy jsou lokalizovány hlavně na tvářích, ve kštici, na krku a trupu a nad svalovými skupinami napínačů na končetinách.
- Mezi 2 a 12 lety – projevy jsou lokalizovány nad svalovými skupinami ohýbačů, v loketních a podkolenních jamkách, na zápěstích, kotnících, na krku, kolem úst a očí.
- Nad 12 let – postižená místa jsou obdobná jako u předchozí skupiny, ale nejvíce trpí ruce.
U atopického ekzému je jeden důležitý a pozitivní fakt, že totiž ve většině případů (asi v 75 %) kolem 10. roku věku spontánně vymizí
Alergická kožní reakce
Důležitou roli v rozvoji atopického ekzému hraje alergická kožní reakce na libovolný alergen. Vyvolávající alergen bývá zpravidla požit nebo vdechnut, což může být na první pohled překvapivé, člověk by spíše očekával kontakt s kůží. Záležitost se poněkud vyjasní, uvědomíme-li si, že kůže plní mimo jiné také vylučovací funkci a jedním z jejích úkolů je odstraňovat z těla toxické látky. To se týká i alergenů a produktů alergické reakce, jejichž přítomnost v organismu se pak manifestuje typickými projevy na kůži.
Diagnostika a léčba
Atopický ekzém je možno diagnostikovat podle vzhledu kožních projevů a jejich typických míst, na kterých se vyskytují. Takovéto podezření je samozřejmě ještě nutné doplnit některým laboratorním vyšetřením.
Základ léčby tvoří antihistaminika k potlačení alergických reakcí, v těžších případech pak lokálně podávané kortikoidy. V léčbě samozřejmě nezapomínáme ani na symptomatická opatření, která sice neřeší vyvolávající příčinu nemoci, ale pomáhají nemocnému zvládat příznaky nemoci a co nejlépe se s nimi vyrovnávat. A o to také nakonec jde.
Bez mýdla to jde lépe
V péči o ekzém je kladen velký důraz na šetrné okolní prostředí. Pacienti by neměli vůbec používat mýdlo a detergenty, které vysušují, ale také mění kyselost povrchových vrstev kůže. Místo toho je lepší používat prostředky na podkladě změkčovadel typu urey.
Často je diskutována škodlivost enzymů v pracích prášcích a veřejnost i řada zdravotnických profesionálů věří mylně tomu, že takové prášky více iritují pokožku než ty, které enzymy neobsahují. V rozsáhlém studii britských autorů bylo ale prokázáno, že enzymatické prací prášky nejsou k pokožce o nic více škodlivé než prášky pouze s detergenty. Detergenty zbylé v nevymáchaných textiliích, které jsou v těsném kontaktu s kůží, jsou ale často příčinou zhoršení stavu kůže ekzematiků během zimních měsíců. Důležitější než výběr prášku je tedy dobré vymáchání prádla.
