Lidové pranostiky a zdraví – pověry, nebo léty prověřená pravda?
Věřit, či nevěřit lidovým pranostikám? Většina lidí se jim jen shovívavě usmívá. Naši předci neměli nic podobného například Hydrometeorologickému ústavu se všemi přístroji, které dokážou předpovědět počasí.
Pranostiky a pořekadla...
Teplé oblečení, vyhřáté byty a domy, dostatečný přísun vitaminů a spánku, to všechno je v zimě nejen příjemné, ale v podstatě i nezbytné pro přežití této chladné části roku bez nemoci. Tohle už ale věděly generace před námi. Zatímco my máme k dispozici média, která na nás „chrlí“ jednu radu za druhou, lidé si dříve pomáhali různými pranostikami. Měli je na celý rok, nejinak tomu bylo i v zimě. Mnoho z nich se dochovalo dodnes. A stojí za zamyšlení:
#IMG#prosinec
- Po svaté Baruši střez nosu i uší! (4.12.)
- Na svatou Kateřinu sluší se schovati pod peřinu; pak na svatého Mikuláše tuť jest zima všecka naše. (6.12.)
- O svaté Albíně schovej se do síně. (16.12.)
- O svatém Lazaru ucpi v senci každou spáru. (16.12.)
leden
- Dobře oblečeným se mráz uctivě klaní, špatně oblečené zmrzlinou odmění (celolednová pranostika).
- O svatém Fabiánu – bez topení ani ránu. (20.1.)
- Na Tři krále – zle je stále. (6.1.)
únor
- Na Hromnice (2.2.) vezmi dvě kabanice (mužské haleny z černého sukna).
- O svaté Scholastice navleč si rukavice. (10.2.)
Pranostiky na zimní období se v největší míře týkají zdraví a pak také úrody. Ze zimního počasí se dá „vyčíst“, jaké bude jaro nebo kolik bude následující rok obilí. Lidé ve městech se s největší pravděpodobností nebudou zajímat například o počasí 28. února, aby zjistili, jak bohatá bude úroda (Je-li na svatého Romana jasno, bude hojná úroda), nicméně jakákoli vyzkoušená inspirace pro zachování zdraví na škodu nebývá.
(jan)
