Inkontinence zvyšuje riziko vzniku proleženin

Poškozením kůže to začíná

Při kontaktu pokožky s močí nebo stolicí se mírně kyselé pH kůže mění na zásadité. Působením amoniaku z moči a agresivních enzymů ze stolice se narušuje přirozená kožní bariéra. Tím se vytvářejí příznivé podmínky pro množení bakterií a hub. Vlivem vlhkého prostředí dochází nejprve k maceraci kůže, tedy k jejímu měkčení a nabobtnání. Macerovaná kůže ještě není přímo porušena, ale usnadňuje růst bakterií a je méně odolná. Následně se rozvíjí zánět pokožky, tzv. dermatitida, související s inkontinencí. Kůže je zarudlá, bolestivá, tvoří se drobné puchýře nebo oděrky. 

Nebezpečné je tření 

Vlhko v kombinaci s močí nebo stolicí způsobí podráždění a zánět kůže, ale ke vzniku proleženin to nestačí. Na kůži musí navíc působit třecí síly a přímý tlak, v důsledku kterých dojde k poruchám prokrvení tkáně. Nejkritičtější místa jsou nad kostí, kde chybí silnější vrstva svalové nebo tukové tkáně. Typicky tedy v okolí kostrče, kyčelních kostí, pat, lopatek nebo loktů. Na kůži se vytvoří vředy, které mohou zasahovat hluboko do kůže až na samotnou kost. 

Dermatitida, nebo proleženina?

Aby byla péče o pokožku účinná, je velmi důležité poznat, jestli jde o dermatitidu spojenou s inkontinencí, nebo o proleženinu. Jak je od sebe rozlišíte? 

Zánět kůže neboli dermatitida:

• vzniká vlivem vlhkého prostředí,
• jde o povrchové poškození kůže, která je začervenalá,
• postihuje větší plochy, nejčastěji v oblasti hýždí, konečníku nebo genitálií,
• má nepravidelné okraje, často motýlovitý tvar. 

Proleženina neboli dekubitus:

• vzniká tlakem nebo třecí silou z vnějšího prostředí,
• jde o hlubší defekt, který může prostupovat všemi vrstvami kůže,
• je většinou lokalizovaná v místech nad kostí,
• je jasně ohraničenou oblastí. 

Životně důležitá péče

U dlouhodobě ležících pacientů je hlavním cílem udržet pokožku čistou, suchou a poskytnout jí dostačující ochranu. K tomu slouží:

• ochranné bariérové prostředky (ochranné krémy a filmy),
• jemné čisticí přípravky (ošetřovací tělové pěny, mycí gely nebo emulze, vlhčené ubrousky),
• inkontinenční pomůcky (jednorázové kalhotky, anatomicky tvarované pleny, hygienické podložky),
• hydratační a vyživovací produkty (vyživovací a hydratační krémy nebo emulze).

U ležících pacientů s inkontinencí je potřeba výše uvedené prostředky vhodně kombinovat. Rozhodně není dobré používat k umývání vodu a mýdlo, ani jedno totiž není v boji s dermatitidou nebo proleženinami dostačující. Nevhodné jsou i krémy obsahující talek.  

U ochranných bariérových prostředků je třeba pečlivě číst návod, kde je uvedeno, na jakou pokožku jsou určeny. Obecně se používají spíše k prevenci nebo k ošetření podrážděné a začervenalé kůže. Ideální jsou například ochranné krémy s argininem nebo oxidem zinečnatým. Hloubkově narušená kůže však zpravidla vyžaduje použití bariérových ochranných filmů. 

(svat)
 

Zdroj: 
http://nhs.stopthepressure.co.uk/How-To-Guides/howtogreatskinincontinencefinal.pdf
http://tzmo.cz/cs_CZ/brands