Epidemiologická opatření snižují množství úmrtí
Nepříliš populární epidemiologická opatření v době epidemie či pandemie chřipky přinášejí své ovoce. Zavírání škol, omezování provozu, karantény, nic z toho není samoúčelné. Riziko šíření onemocnění se snižuje tím více, čím dříve jsou tato opatření zavedena.
Nefarmakologické prostředky
Epidemiologická opatření v podobě omezení pohybu osob patří mezi nefarmakologické prostředky boje proti šíření onemocnění. Na rozdíl od farmakologických prostředků, jako jsou léky či vakcíny, jsou snadno dostupné a lze je zavést prakticky ihned. Ve světle potenciálně hrozící pandemie chřipky jsou výsledky šetření obzvláště důležité.
#IMG#Vědci z Centers for Disease Control and Prevention (CDC) a University of Michigan Medical School′s Center for the History of Medicine vytvořili a vyhodnotili vyčerpávající přehled epidemiologických zpráv z proběhlých epidemií a pandemií. Zaměřili se především na zprávy z ohnisek infekce, data o úmrtnosti a dobové informace z tisku.
Efektivita
Zjistili, že například během chřipkové pandemie v roce 1918 byly nejméně postižené populace obyvatel, kde bylo záhy po propuknutí nemoci zavedeno množství opatření proti dalšímu šíření. Během 24 týdnů na přelomu doku 1918 a 1919 se objevilo více než 115 tisíc případů pneumonie a úmrtí na chřipku ve čtyřiceti třech městech postižených pandemií. Města, která přijala opatření proti šíření chřipky dříve, měla méně úmrtí, než města, jež ochranná opatření přijala později.
Rozdělení
Ochranná opatřená bylo možno rozdělit na tři hlavní větve – zavření škol, zákaz shromažďování a izolaci nemocných spolu s karanténou jejich zdravých kontaktů. Nejčastěji byla provedena kombinace zavření škol a zákazu shromažďování. Získané poznatky vědci zamýšlejí použít mimo jiné v plánování epidemiologických opatření pro případnou budoucí pandemii chřipky.
(pat)
