Epiglotitida
Epiglotitida je nebezpečné a potenciálně život ohrožující zánětlivé onemocnění hrtanové příklopky (epiglotis) vyskytující se převážně u mladších dětí. Typicky se projevuje horečkou a dušením způsobeným otokem a zúžením dýchacích cest.

Co jste možná netušili...
Hrtanová příklopka (epiglotis) je tenký chrupavčitý orgán pokrytý sliznicí. Nachází se v blízkosti kořene jazyka. Díky své poloze a tvaru uzavírá při každém polknutí hrtan. Tím zabraňuje vniknutí polykaného sousta do dýchacích cest.Jeden z prvních charakteristických popisů zánětu epiglotis pochází z 18. století. Definitivního a přesného vymezení se však nemoc dočkala až ve 40. letech 20. století. Rozhodně se však nejedná o nově vzniklou chorobu. Trápí lidstvo už dlouhá staletí. Někteří historikové se domnívají, že epiglotitida mohla být příčinou smrti prvního prezidenta nově vzniklých Spojených států amerických, George Washingtona.
V současnosti se akutní epiglotitida objevuje již jen velmi vzácně. Zásluhu na tom má očkování proti bakterii Haemophilus influenzae typu b, která nemoc nejčastěji způsobuje.
Jak vzniká...
Příčinou vzniku epiglotitidy je bakteriální infekce. V úvahu připadá několik různých mikroorganismů, nejčastějším původcem onemocnění je však Haemophilus influenzae typu b.Principem onemocnění je zánětlivé prosáknutí příklopky hrtanové. Ta za normálních okolností uzavírá vchod do průdušnice pouze při polykání. Jinak proudění vzduchu neomezuje. Při epiglotitidě původně štíhlá příklopka zduří, zčervená a až několikanásobně zvětší svůj objem. Hrozí nebezpečí uzávěru vstupu do hrtanu. Pokud k tomu dojde, vzduch nemůže proudit do plic a nemocný se začíná dusit.
Onemocnění se vyskytuje převážně v zimě. Nejčastěji postihuje děti ve věku 2 až 5 let. Příčinou je pravděpodobně odlišné anatomické uspořádání dýchacích cest. Poměr mezi velikostí epiglotis a průměrem dýchacích cest je u dětí větší než u dospělých.
Jak se projevuje...
K prvním příznakům nemoci patří vysoká horečka (nad 38 stupňů Celsia). Dítě je unavené a zchvácené. Má bledou a zpocenou kůži. Stěžuje si na výraznou bolest v krku, obtížně polyká. Při mluvení má chraplavý hlas. Každý jeho výdech provází bublavý zvuk. Navzdory všem obtížím je dítě nápadně klidné. Obvykle sedí v předklonu, nemluví a bojí se i zakašlat. To všechno jsou varovné známky.Další průběh onemocnění je velmi rychlý. Stav dítěte se zhoršuje doslova před očima. V nejhorším případě hrozí otok příklopky úplným uzavřením dýchacích cest a dušením.
Jak se potvrdí...
Základem diagnostiky je odběr anamnézy a základní fyzikální vyšetření. Podezření na epiglotitidu může lékař vyslovit už z popisu obtíží a charakteristických klinických příznaků. Pro potvrzení diagnózy je rozhodující nález zduřelé epiglotis. Při vyšetření hrdla se nabízí pohled na zanícenou záklopku, která se vyklenuje za jazykem.Součástí vyšetření je i výtěr z krku, odběr vzorků krve a jejich biochemické, hematologické a mikrobiologické vyšetření. Na výsledky laboratorních testů však již obvykle při jasném nálezu v krku lékař nečeká. Nepřinesou mu žádnou novou informaci. Mají smysl pouze pro definitivní potvrzení diagnózy.
V krevních odběrech se objevují změny typické pro bakteriální infekci. Z výtěrů z krku i z mikrobiologického rozboru krve lze kultivovat Haemophila.
Jak se léčí...
Léčba epiglotitidy se zaměřuje na udržení průchodnosti dýchacích cest a na léčbu zánětu. Onemocnění často probíhá velmi rychle a je potenciálně životu nebezpečné. Ve většině případů se proto lékař rozhoduje pro časnou intubaci, tedy zavedení umělé rourky do dýchacích cest. Tím zabrání jejich uzavření a umožní proudění vzduchu do plic. Dalším krokem je nitrožilní podání antibiotik. Po úvodní léčbě se dále podávají vysoké dávky antibiotik ještě dalších 10 až 14 dnů.Kromě antibiotik jsou součástí léčby i léky snižující tělesnou teplotu a způsobující zmírnění otoku dýchacích cest.
Co dál...
Průběh neléčené epiglotitidy je velmi závažný. V nejtěžších případech se jedná o smrtelné onemocnění. Otok hrtanové příklopky rychle uzavírá průsvit dýchacích cest a nemocný se do několika minut udusí.Při včas poskytnuté pomoci se naopak uzdraví zcela bez následků. Po odeznění akutní fáze onemocnění a projevů zánětu se hrtanová záklopka vrací do svého původního stavu a neomezuje dýchání. Epiglotitida patří v současné době díky plošnému zavedení očkování naštěstí již jen k velmi vzácných chorobám.
Jak se tomu všemu vyhnout...
Účinnou ochranou proti epiglotitidě je očkování proti Haemophilovi. Dříve bylo pouze nepovinné a vyžadovalo finanční spoluúčast. V současnosti je již bezplatné a stalo se součástí standardního očkovacího kalendáře. Každé dítě by mělo být chráněno. Ve vzácných případech však může být nemoc způsobena i jinou bakterií. Při podezření na tuto chorobu je třeba jednat rychle, ale s rozvahou.Základním předpokladem je co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc. Onemocnění nesnese odklad. Transport nemocného by měl zajistit vůz rychlé záchranné služby s možností okamžité intubace a zajištění základních životních funkcí. Dítě by po celou dobu mělo zaujímat polohu vsedě, která mu usnadňuje dýchání.
Při podezření na epiglotitidu neotálejte s přivoláním rychlé zdravotnické pomoci. Služba by však neměla být zneužívána při sebemenší infekci dýchacích cest. Bolest v krku spojená s horečkou může být příznakem i jen obyčejné angíny. Pro epiglotitidu jsou rozhodující obtíže s dýcháním. Pokud se vašemu dítěti špatně dýchá nebo se dokonce dusí, situace nesnese odklad. Naopak, pokud má vaše ratolest první den horečku a jinak si na nic nestěžuje, záchranku nevolejte. Mohla by chybět na místě, kde byla opravdu potřeba.