Epidemie spalniček v ČR – Až u 30 % nemoc propukla navzdory očkování
Podle aktuálních statistik (k 30. 8. 2019) letos onemocnělo 585 českých občanů spalničkami. Nejčastěji šlo o kojence do jednoho roku, malé děti do čtyř let a také o dospělé ve věku 35–39 let, respektive 45–49 let. Zatímco u malých dětí se jedná o důsledek neproočkovanosti, většina osob ze střední generace v minulosti očkována byla. U části z nich ovšem došlo k tzv. vyvanutí imunity. Ministerstvo zdravotnictví lidem v tomto věku doporučuje, aby svoji obranyschopnost proti spalničkám individuálně konzultovali se svým praktickým lékařem.
Tři příčiny epidemie
Odborníci označili tři hlavní příčiny, proč se v poslední době v České republice šíří epidemie spalniček: Jde jednak o klesající proočkovanost, což je dáno zejména negativním postojem rodičů k očkování svých malých dětí. „Proočkovanost u nás byla po 20 let na úrovni 95–98 %. Nyní klesla až na kritických 83 %,“ konstatoval prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., náměstek ministra zdravotnictví a předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP. (Podrobnosti naleznete v tabulce Proočkovanost v ČR.)
Druhou příčinou zvýšeného výskytu spalniček je klesající hladina protilátek u střední generace od zhruba 35 let věku výše. (Podrobnosti viz Statistika případů v roce 2019 podle věku). Jedná se o generaci, která již v dětství zpravidla očkována byla. Očkování proti spalničkám přibylo do tehdejšího československého očkovacího kalendáře v září roku 1969. Nyní se ovšem ukazuje, že očkování doživotní imunitu proti této dětské nemoci nezaručuje. „To je fenomén, se kterým jsme příliš nepočítali. Virus se v populaci moc nevyskytoval, a tak přirozeně klesla také imunita proti němu. Pokud se nyní lidé s oslabenou imunitou s virem spalniček setkají, snáze u nich onemocnění propukne,“ upozorňuje prof. Prymula. Zároveň dodává, že podíl těch, kteří onemocněli navzdory očkování, činí ve statistikách českých pacientů zhruba 20–30 %. Lidé starší 50 let zpravidla nemoc v dětství prodělali, což jim zaručuje doživotní imunitu.
Třetím důvodem zvýšeného výskytu spalniček u nás je situace v Evropě. Nákaza v České republice se totiž ve většině případů šíří od cizinců, a to zejména z Ukrajiny a nově také z Francie.
Testování v laboratoři nestačí
Podle údajů z ministerstva zdravotnictví se pomalu daří zlepšovat negativní postoj české populace k očkování, což by se mělo postupně na proočkovanosti projevit.
Zvýšený výskyt nemocných ve střední generaci je však nutno řešit individuálně. Lidé ve věku 35–50 let by měli konzultovat možnost přeočkování se svým praktickým lékařem. I s ohledem na to, zda byl jedinec v minulosti očkován jednou nebo dvěma vakcínami (Pozn. redakce: Schéma očkování se během let měnilo.), může praktický lékař navrhnout testování protilátek.
Náměstek ministra prof. Prymula ovšem zrazuje před tím, aby se lidé obraceli pouze na laboratoře. „Interpretace hladiny protilátek by měla být jednoznačně v rukou lékaře, nejen laboratoře,“ konstatoval. Záludnost spalniček totiž spočívá v tom, že u nich není přesně stanovena výše protilátek, která by měla garantovat dostatečnou obranyschopnost konkrétního jedince. Navíc se v míře odolnosti osoby uplatňuje i individuální buněčná imunita. Odolnost pacientů by proto měli posuzovat praktičtí lékaři, kteří v souvislosti s výskytem spalniček procházeli v posledním období specializovaným kurzy.
Další vývoj epidemie? Těžko odhadnout
Spalničky jsou vysoce infekční virové onemocnění, které se přenáší vzdušnou cestou. Zhruba čtyři dny před výsevem vyrážky se pacient obvykle potýká s horečkou, kašlem a rýmou, častý je i zánět spojivek a tzv. facies morbillosa, tedy vzhled uplakaného dítěte. Spalničky jsou závažným onemocněním zejména pro malé děti do jednoho roku věku, osoby s oslabenou imunitou a těhotné ženy. Komplikací onemocnění může být zápal plic, zánět středního ucha nebo postižení centrálního nervového systému. (Podrobnosti viz infografiky ECDC a WHO). Jedinou prevencí proti spalničkám je očkování.
V roce 2018 v Evropě spalničkami onemocněl rekordní počet osob, zaznamenáno bylo celkem 82 596 případů, zatímco například v roce 2016 šlo o 5273 jedinců. Více než 50 000 případů bylo v roce 2018 potvrzeno na Ukrajině, z toho 8 osob zemřelo. Stejný počet obětí nemoci byl ovšem zaznamenán letos jen za prvních 6 týdnů roku.
V České republice bylo v loňském roce hlášeno celkem 207 případů onemocnění spalničkami, z toho 19 s komplikovaným průběhem. Jak už bylo uvedeno výše, letos k poslednímu srpnovému dnu již bylo potvrzeno 585 pacientů. V pozdně jarních a letních měsících došlo k poklesu výskytu spalniček, což lze vysvětlit přirozeným pohybem populace venku, a tím omezení šíření nemoci. Další vývoj epidemie v následujících podzimních a zimních měsících je otázkou, statistiky ze září zatím nejsou k dispozici. „Situaci je těžké odhadovat. Za velmi důležité považujeme objektivní informovanost,“ konstatuje prof. Prymula. Další podrobné informace o epidemii spalniček lze nalézt na stránkách ministerstva zdravotnictví.
(lek)
Zdroj grafiky: Ministerstvo zdravotnictví ČR.
