Spalničky – přenos, možné komplikace a léčba
Spalničky jsou virové onemocnění vyvolávající kožní vyrážku nebo zduření žláz s lehčím průběhem. Jak u dětí, tak u dospělých se ale mohou vyskytnout závažné komplikace zasahující centrální nervovou soustavu. Spalničky jsou vysoce nakažlivé. Nejúčinnějším a zároveň nejvýznamnějším preventivním nástrojem v ochraně před touto nákazou je očkování. Přestože u nás probíhá od roku 1969, v posledních pěti letech proběhly již tři velké epidemie spalniček.
Přenos a projevy
Spalničky se přenáší z člověka na člověka vzdušnou cestou. Vstupní branou infekce je sliznice nosohltanu. Virus je citlivý na vnější podmínky, ve vzduchu a na površích zůstává infekční jen krátce, asi po dobu 2 hodin. Novorozenci jsou proti onemocnění chráněni několik měsíců po narození díky mateřským protilátkám, které získají od své matky, pokud matka prodělala spalničky nebo byla očkována. Po prodělání onemocnění se proti němu vytváří celoživotní imunita.
Pacient je infekční zhruba 4 dny před nástupem vyrážky a 4 dny po něm. Spalničky jsou onemocněním, které doprovází vysoké horečky (až 41 °C), zánět horních cest dýchacích, bolest v krku, kašel, rýma, časté jsou i záněty spojivek. První příznaky se objevují mezi desátým a čtrnáctým dnem od nákazy. Vyrážka je velmi dobře viditelná na obličejové části hlavy (obvykle začíná v oblasti za ušima), trupu a končetinách – skvrny se mohou postupně slévat a tvořit velké zarudlé oblasti. Vyrážka posléze ustupuje ve stejném pořadí, v jakém se na těle pacienta objevila. Tzv. Koplikovy skvrny jsou typické pro sliznici dutiny ústní a mají formu červených okrsků s bělavými centry. Objevují se zhruba dva až tři dny před vyrážkou. Onemocnění probíhá celkově okolo dvou až tří týdnů.
Možné komplikace
Mezi jeho typické komplikace patří průjmy (v 8 % případů), záněty středního ucha (v 7–9 % případů), zápal plic (v 1–6 % případů), encefalitidy (1 případ na 1 000 onemocnění), případně subakutní sklerotizující panencefalitida (1 onemocnění na 100 000 případů, objevující se 7 až 10 let po prodělání spalniček). Nejvnímavější vůči komplikacím jsou děti do pěti let věku a nemocní starší dvaceti let. Těžký průběh onemocnění je pozorován obzvláště ve skupinách dětí trpících podvýživou, specificky u dětí s nedostatkem vitamínu A a u osob s oslabeným imunitním systémem v důsledku onemocnění HIV/AIDS či jiných chorob. Encefalitidy končí zhruba ve 30 % úmrtím pacienta, 30 % nemocných bývá postiženo trvalými následky ve formě obrny, postižením smyslů či intelektu. Ve spojitosti se spalničkami nejsou vzácné ani velmi rychlé záněty slepého střeva, které mohou přecházet až v zánět pobřišnice. Spalničky v těhotenství pak mohou být příčinou potratu, vrozených vývojových vad plodu či poporodních komplikací. Zápal plic je způsoben buď primárně samotným virem, nebo ve více než 50 % případů sekundární bakteriální infekcí, které často u predisponovaných jedinců končí fatálně. V minulosti se rozvíjely zejména u nemocných kojenců a zodpovídaly za více než 60 % úmrtí spojených se spalničkami.
Jak se léčí spalničky
Léčba spalniček se zaměřuje na tlumení jejich příznaků, specifická antivirová terapie bohužel není k dispozici. Nemocnému jedinci, kterého je nutné izolovat do sedmého dne od výskytu vyrážky (exantému), je zajištěn dostatečný příjem potravy a tekutin (vhodné jsou například rehydratační roztoky s příslušnými esenciálními ionty jako náhrada za ztráty, které pacienti mohou utrpět v důsledku průjmů a zvracení). Z důvodů vyvarování se komplikací se horečka snižuje antipyretiky. Doporučováno je také doplňovat vitamín A, což vede k prokazatelnému vlivu na snížení poškození zraku a úmrtnosti. Světová zdravotnická organizace udává, že podání vitamínu A snížilo v dlouhodobém výhledu úmrtnost na spalničky v rozvojových zemích až o padesát procent.
V případě sekundární bakteriální infekce jsou pacientovi podávána vhodná antibakteriální léčiva. Na zápal plic, infekce oka a ucha jsou předepisována antibiotika.
Spalničky a očkování
Základním preventivním opatřením proti šíření spalniček v populaci je očkování živou kombinovanou vakcínou, a to ve dvou dávkách. Od roku 2009 je na trhu dostupná trivakcína Priorix (MMR), chránící rovněž proti příušnicím a zarděnkám. Od 1. 1. 2018 došlo ke změně v očkovacím kalendáři. První dávka vakcíny Priorix se podává nejdříve první den 13. měsíce věku dítěte, nejpozději však do dovršení 18. měsíce věku. Druhá dávka se podává od dovršení 5. roku věku dítěte do dovršení 6. roku věku dítěte. Toto očkovací schéma se považuje za optimální vzhledem k současné epidemiologické situaci.
Uvádí se, že k zachování kolektivní imunity je nutná 95% proočkovanost dvěma dávkami. V posledních letech však narůstá odpor některých skupin obyvatel k očkování a proočkovanost klesá. Poprvé nebylo dosaženo hranice 95 % v roce 2015. V současné době se uvádí proočkovanost proti spalničkám kolem 90 %. Stále se setkáváme s tvrzením, že očkování MMR vakcínou může způsobit rozvoj poruchy autistického spektra, bez ohledu na to, že studie publikovaná v roce 1998, která toto tvrdila, byla po důkladném prošetření Britskou lékařskou komorou prohlášena za podvrh. Neexistují tedy žádné vědecké důkazy o tom, že tato vakcína způsobuje autismus.
V posledních 5 letech proběhly v České republice tři epidemie spalniček: První vypukla v roce 2014 v Ústeckém kraji, kdy onemocnělo celkem 222 osob, z toho až třetinu tvořili zdravotníci. Spalničky byly přivezeny českým turistou z Indie. Druhá epidemie proběhla v roce 2017 v Moravskoslezském kraji, onemocnělo 130 osob, z toho čtvrtinu tvořili opět zdravotníci. Nákaza byla opět přivezena, pravděpodobně z Rumunska. Třetí epidemie probíhala v roce 2018. K datu 1. 12. 2018 bylo v ČR hlášeno 182 případů spalniček, navíc v době vzniku tohoto článku udeřily nově spalničky také v Plzeňském kraji a zatím není konečný počet případů znám.
Mezi další evropské státy potýkající se s výskytem spalniček patří především Ukrajina, Srbsko, Rumunsko, Francie a Itálie. Z uvedeného vyplývá, že ochrana obyvatel proti spalničkám není dostatečná. Vysvětlení se nabízí jednak v přirozeném poklesu imunitní odpovědi, jednak v nedostatečném spontánním posilování imunity díky omezení přirozeného kolování divokého viru vlivem očkování. Negativně se v současném stavu odráží také očkování pouze jednou dávkou vakcíny, které se v současné době považuje za neúčinné.
Prokazatelně účinným preventivním opatřením proti této nákaze je očkování dvěma dávkami vakcíny. Dále je nutná izolace nemocných na infekčním oddělení, případně doma po dobu 5 dnů od výsevu vyrážky a dodržování zásad hygieny. Epidemiologické šetření provádí orgán ochrany veřejného zdraví, do 48 hodin od nahlášení nemoci musí proběhnout identifikace vnímavých osob v ohnisku nákazy. Následně se provádí očkování těchto osob. Vnímavé děti, které byly v kontaktu, se vracejí do kolektivu po 21 dnech. Odlišná je situace u dospělého pacienta, který byl v kontaktu se spalničkami, ale neví, zda je dostatečně chráněn, či nikoliv. Pokud tento pacient neprokáže kompletní očkování proti spalničkám ve svém očkovacím průkaze, provede se odběr krve k vyšetření protilátek, aplikuje se vakcína a je nařízena karanténa od 7. dne po kontaktu po dobu 14 dnů. V případě negativního výsledku protilátek proběhne později aplikace druhé dávky vakcíny. Pokud pacient prokáže kompletní očkování ve svém očkovacím průkazu nebo spalničky již prodělal, provede se odběr krve k vyšetření protilátek, rovněž se nařídí karanténa, která se dle výsledků buď ukončí, nebo pokračuje a aplikuje se jedna dávka vakcíny.
