Soužití s partnerem trpícím též ereskou: má to svá úskalí
Lidé s roztroušenou sklerózou potřebují lásku tak jako každý. Často se však ze strany zdravého partnera setkávají s nepochopením svých potíží. Řešením by se mohl zdát vztah se stejně nemocnou osobou. Není to však mylná úvaha?
Když chronicky onemocní jeden z partnerů, mnohdy to druhý z páru nezvládne a odejde. Pokud spolu zůstanou, obvykle zdravý člověk zastupuje nemocného v činnostech, které nezvládá a pečuje o něj. Jak to dopadá ve vztahu, ve kterém jsou nemocní oba partneři? Pochopení a „parťáctví“ je pravděpodobné. Ale může stačit málo, aby nastal nějaký vážný provozní problém. Pokud například obě osoby s ereskou trpí rozmazaným viděním, může být obtížné řídit se jakýmikoliv tištěnými instrukcemi – třeba těmi z příbalového letáku. Jestliže se špatně pohybují, je zase jistou výzvou vše, co upadne na zem.
Pomoc se může hodit
Příbalový leták se dá možná vyřešit lupou. Ale v domácnosti dvou lidí, kteří špatně chodí a mají potíže s rovnováhou, může dojít k situaci, která se dá glosovat slovy „co mi spadne, to už mi nepatří“. Z tohoto pohledu je možná lepší mít doma někoho, kdo nemocného s ereskou sice tak dokonale a zasvěceně nechápe, ale dokáže s mnoha věcmi pomoci. Třeba si pomyslíte, že kvůli tomuhle je dobré mít asistenčního psa. Ten by sice například se zvedáním věcí problém neměl, na druhou stranu ale vyžaduje jistou péči. Pokud není doma nikdo, kdo by ho mohl pravidelně venčit nebo kdykoliv dovézt k veterináři, potíží spíše přibývá než ubývá.
Volba je na vás
Když se i přes svá omezení rozhodnete být s nemocným člověkem, měli byste promyslet všechny aspekty budoucího soužití. Hlavní je především snažit se odhalit všechny možné zdroje problémů. Pokud budete na krizové situace připraveni, může jejich řešení proběhnout hladce i za těch nejobtížnějších podmínek. Důležité je myslet i na další aspekt a tím je vyčerpání. Vyprat prádlo, nakoupit, uklidit, … To není málo. Přitom člověk s roztroušenou sklerózou je někdy vůbec rád, když vstane z postele.
Jděte za hlasem svého srdce, ale určitě se zeptejte i rozumu. Přečtěte si příběhy nemocných a vžijte se do jejich situace. Rozhodování tak jako tak nebude snadné.
(pez)
