Dovedete určit, který odborník je ten pravý na bolest zad, svalů a kloubů?
Jen málokomu z nás se dlouhodobě vyhýbají potíže s pohybovým aparátem. V průběhu života se potýkáme s bolestmi různých částí zad, s problémy s koleny, kotníky, rameny či se svalovými obtížemi. I když některé problémy odezní více méně samy, řada z nich vyžaduje intervenci odborníka. Ale kterého? Pohybovým aparátem se totiž zabývají ortopedové, revmatologové, neurologové a rehabilitační lékaři, ale také fyzioterapeuti a další zdravotníci.
Podle dat Světové zdravotnické organizace se celosvětové potýká s nemocemi pohybového aparátu více než 1,7 miliardy osob. Vůbec nejvíce potíží se týká zad, konkrétně bolestí v kříži. Mezi nemoci pohybového aparátu se řadí akutní a krátkodobé problémy, jako jsou zlomeniny, podvrtnutí a natažení, či celoživotní a dlouhodobé potíže.
Nechybělo mnoho a pacient by ochrnul
Třicetiletého Martina od června loňského roku pobolívala záda v bederní oblasti. Nijak to ovšem neřešil, domníval se, že jde o problém svalového původu a časem sám přejde. Když ani po čtyřech měsících potíže neustávaly, vyhledal rehabilitační lékařku. Ta Martinovi potvrdila svalové dysbalance a předepsala cvičení. Jenže bolesti v jejich důsledku nemizely, naopak se zhoršovaly a kulminovaly loni v listopadu. Martin měl ráno problémy vstát z postele a také přechod ze sedu do stoje byl pro něj velmi bolestivý. Často trvalo třeba i čtvrthodinu, než se dokázal narovnat. Vyhledal proto ortopeda, který jej odeslal na magnetickou rezonanci. Radiolog poté potvrdil, že potíže jsou způsobené vyhřezlou plotýnkou, která kompletně utlačovala nervový kořen. Problém bylo nutné akutně řešit.
Popsaný pacient své obtíže jednoduše zanedbal. Příliš dlouho problém neřešil, což mohlo vést k velmi nepříjemným důsledkům. Nechybělo totiž mnoho a byl by ochrnul.
Kdy a jakého lékaře vyhledat
Podle ortopeda MUDr. Jakuba Holešovského z Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., bychom v případě bolesti zad (bez zjevného úrazu) měli postupovat následovně. Nejprve ji tlumit pomocí vhodných léků na bolest, a pokud potíže ani po týdnu či dvou neustávají, vyhledat odborníka, ideálně praktického lékaře. „Praktický lékař by měl mít povědomí o nejčastějších příčinách bolestí zad. Zároveň by měl nechat udělat několik základních vyšetření, například rentgen. Jeho výsledky pak konzultovat s radiologem, tedy zda nejsou (na páteři) přítomné nějaké degenerativní změny, posuny obratlů atd. Také by měl v této fázi zajistit pacienta proti bolesti a teprve pak jej na základě výsledků základního vyšetření poslat k vhodnému specialistovi,“ říká MUDr. Holešovský.
Ortoped, neurolog, revmatolog, nebo rehabilitační lékař?
Daným lékařem-specialistou bývá nejčastěji buď právě ortoped, pokud problémy souvisí s klouby, respektive páteří, anebo neurolog, pokud zde existují poškození nervových struktur. Dále může jít o revmatologa v případě, že jsou obtíže způsobeny revmatickými záněty, například při onemocnění revmatoidní artritidou. Případně jde o rehabilitačního lékaře, který problémy řeší z rehabilitačního (pohybového) hlediska. Ten by mohl doporučit nějaký typ svalových cvičení, která by pak s pacientem prováděl fyzioterapeut.
Úplně nejlepší by podle MUDr. Holešovského samozřejmě bylo, pokud by se o jedince staral multidisciplinární tým, který zahrnuje všechny zmíněné odborníky. Ovšem to není realita českého zdravotnictví.
Je nutné nejprve navštívit praktika?
Značná část populace se v případě problémů (nejen) s pohybovým aparátem rovnou obrací na specialistu. Český zdravotní systém jim to až na výjimky umožňuje, jak vyplývá z informací Ministerstva zdravotnictví ČR. „Žádný zákon ani vyhláška tuto povinnost výslovně neuvádí,“ uvádí tiskový mluvčí ministerstva Ondřej Jakob s tím, že dle zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování č. 372/2011 Sb. má poskytovatel zdravotní péče povinnost zajistit komplexnost a návaznost zdravotních služeb. Ovšem konkrétní nástroje pro dosažení těchto cílů zákon neupřesňuje.
Uvedené podmínky o poskytování péče neplatí u fyzioterapeutů a rehabilitačních pracovníků, tedy nelékařů. Zde platí, že pokud si pacient nechce léčbu sám zaplatit (a dané zdravotní zařízení / zdravotník má smlouvu s pojišťovnou) je potřeba mít vystavený tzv. FT-poukaz od lékaře-specialisty, nikoliv od praktického lékaře.
Cesta ke správnému specialistovi může být klikatá
Zrovna v případě bolestí zad, které, jak už bylo uvedeno výše, řeší více lékařských odborností, je ovšem cesta přes praktického lékaře žádoucí. Pacient sám totiž jen málokdy pozná, za kterým specialistou se vydat. Snadno se pak stane, že zbytečně čeká třeba dva měsíce na návštěvu ortopeda, který mu nedokáže pomoci a odkáže jej na neurologa. Také praktik by jej poslal na základě provedených vyšetření k neurologovi, ovšem pacient by si alespoň ušetřil prvotní zmíněné dva měsíce čekání (a bolestí), protože praktický lékař by ho vzal rovnou.
Kam s (drobným) úrazem či bolestmi svalů
Některé problémy mohou být specifičtější. Třeba potíže pohybového aparátu dané úrazem, byť zcela drobným (například špatným šlápnutím, v důsledku pohybu na lyžích atd.), je pochopitelně vhodné řešit v úrazové ambulanci (kde slouží ortoped nebo chirurg).
S tzv. nataženým nebo natrženým svalem či jinými svalovými obtížemi je namístě navštívit ortopeda, popřípadě rehabilitačního lékaře.
V případě některých potíží se pacient také může dostat do péče fyzioterapeuta nebo rehabilitačního pracovníka, ovšem jak už bylo popsáno, zde se vyplatí nejprve navštívit lékaře-specialistu.
Určit správného odborníka, na kterého se s pohybovým problémem obrátit, není vůbec jednoduché. Poradit se můžete i v rámci specializované lékařské online poradny.
(lek)
Zdroje:
https://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2010/03/10.pdf
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-372
https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/musculoskeletal-conditions
