Dostanu infarkt nebo mrtvici? Zeptejte se kalciového skóre
Onemocnění srdce a cév je nejčastější příčinou smrti obyvatel v rozvinutých zemích. Jen v České republice zemře každý rok na následky onemocnění oběhové soustavy více než 50 tisíc lidí a v celé Evropské unii si infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda každoročně vyžádají až 2 miliony lidských životů.
Onemocnění srdce a cév je nejčastější příčinou smrti obyvatel v rozvinutých zemích. Jen v České republice zemře každý rok na následky onemocnění oběhové soustavy více než 50 tisíc lidí a v celé Evropské unii si infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda každoročně vyžádají až 2 miliony lidských životů. Známým faktem je, že riziko těchto chorob stoupá s věkem a přítomností rizikových faktorů. Tak hovoří statistika. Ptáte se, jaké riziko se týká právě vás? Odpověď může poskytnout tzv. kalciové skóre.
Proč kalcium?
Ateroskleróza, způsobující poškození tepen, je dlouhodobý proces, který probíhá mnoho let skrytě. Pro její průběh je charakteristické ukládání krevních tuků a druhotně i vápenatých solí v cévní stěně. Vytvořené sklerotické pláty zužují průsvit tepen a omezují průtok krve. Prvními příznaky aterosklerózy jsou často až projevy vážného omezení nebo poškození funkce orgánů zásobených sklerotickými tepnami. Jak ale zjistit, jak daleko pokročila ateroskleróza u člověka, který zatím nemá žádné potíže? Třeba právě vyšetřením přítomnosti a množství kalcifikovaných sklerotických plátů.
CT jako detektor kalcifikací
Moderní metody výpočetní tomografie (CT) umožňují detekovat, změřit a zhodnotit, jaká je míra kalcifikace tepen zásobujících srdce (koronárních tepen). Vyšetření probíhá podobně jako běžné vyšetření CT a obejde se bez podání kontrastní látky. Pacientovi jsou navíc jen na hrudník připevněny elektrody snímající EKG. To umožní pořizovat záznam synchronizovaně se srdeční akcí bez pohybových artefaktů. V průběhu vyšetření je vyšetřovaná osoba několikrát požádána o krátkodobé zadržení dechu. Celá procedura obvykle netrvá déle než 10 minut.
Výsledkem vyšetření je tzv. kalciové skóre, určující pravděpodobnost srdeční příhody. Pacienti s hodnotou skóre nižší než 100 mají nízkou pravděpodobnost srdeční příhody, hodnota vyšší než 400 naopak předpovídá vysoké riziko vzniku příhody v následujících 2 až 5 letech.
Kalciové skóre i při mrtvici
Význam stanovení kalciového skóre pro předpověď rizika kardiovaskulárních chorob potvrzuje i nedávno publikovaná studie vědců z německého Essenu. Ti sledovali vztah mezi mírou kalcifikace koronárních tepen a vznikem cévní mozkové příhody. Po dobu téměř 8 let sledovali soubor 4 tisíc lidí ve věku od 45 do 75 let. Pacienti, kteří v průběhu sledování prodělali cévní mozkovou příhodu, vykazovali počáteční hodnoty kalciového skóre vyšší než 100 a statistická analýza potvrdila vysokou předpovědní hodnotu kalciového skóre jako nezávislého rizikového faktoru pro cévní mozkovou příhodu.
Nehodí se pro všechny
Vyšetření kalciového skóre zatím není rutinní procedurou, kterou by měl projít každý pacient. CT vyšetření využívá rentgenového záření, a je tedy provázeno nezanedbatelnou radiační zátěží, i když moderní přístroje dokážou tuto zátěž významně snížit. Oproti běžnému CT je k cílenému vyšetření srdce nutné vybavení přístroje programem pro synchronizované snímání srdeční akce.
Podle aktuálních doporučení by měli být k vyšetření kalciového skóre odesíláni pacienti se středním rizikem kardiovaskulárních onemocnění (podle přítomnosti dalších rizikových faktorů), u kterých se zatím neprojevují symptomy, a symptomatičtí pacienti s nízkým rizikem. Podmínkou u obou skupin je negativní EKG a laboratorní vyšetření srdečních enzymů a provedení zátěžového testu.
Ideálním kandidátem je asymptomatický pacient ve věku 55 až 65 let s hraničními hladinami cholesterolu nebo hodnotami krevního tlaku s historií kouření. O indikaci vyšetření rozhoduje kardiolog.
(raf)
