Deviace u žen

K nekonformním sexuálním projevům žen je obecně společnost podstatně tolerantnější než k deviantnímu chování mužů. Pokud bude deviantní žena exhibovat z okna svého bytu, asi se málokterý kolemjdoucí muž bude cítit sexuálně viktimizován...

Za normální můžeme považovat takové sexuální aktivity, které se odehrávají mezi dostatečně zralými a v pokrevní linii nepříbuznými jedinci. S těmito sexuálními aktivitami souhlasí oba partneři a nevedou k psychickému ani tělesnému poškození některého z nich . Sexuální deviace jsou odchylkou od této normy.

Vnější projevy sexuálních deviací zahrnují širokou škálu aktivit od neškodného a spíše jen společensky obtížného chování (exhibice, cross-dressing) až po nejnebezpečnější trestné činy proti lidské důstojnosti, zdraví či životu obětí. Společensky nebezpečné sexuální deviace se mohou projevit jako sexuální delikt. #IMG#

V zásadě rozeznáváme sexuální deviace dvojího druhu:

• Deviace v aktivitě mezi které patří například exhibicionismus, voyeurismus, frotérismus, patologická sexuální agresivita, sadomasochismus.
• Deviace v objektu zahrnují poruchy jako je například pedofilie, fetišismus, nekrofilie, zoofilie , transvestitismus.

Sexuální deviace se často považují za téměř výhradně mužskou záležitost. K nekonformním sexuálním projevům žen je obecně společnost podstatně tolerantnější než k deviantnímu chování mužů. Pokud bude deviantní žena exhibovat z okna svého bytu, asi se málokterý kolemjdoucí muž bude cítit sexuálně viktimizován a je asi málo pravděpodobné, že vyhledá policii a ženu udá. Rovněž starší pán nabízející bonbóny holčičkám na dětském hřišti bude jistě nápadnější než žena s podobným chováním. Tyto postojové diskrepance odráží i móda - muž v ženských šatech při transvestitických aktivitách asi na ulici vyvolá všeobecnou pozornost, ženy v kalhotách jsou už mnoho desetiletí naprosto běžným jevem. Ženy jsou dodnes vnímány spíše jako oběti sexuální dominance a sexuálního násilí ze strany mužů. U mnoha lidí přetrvává představa, že sex je něco "co ženy mají a muži chtějí", nebo něco "co muži dělají ženám".

Zmínky o sexuálních odchylkách u žen jsou velmi vzácné. I mezi pachateli sexuálních deliktů jsou ženy naprostou výjimkou a pokud jsou pro podobný trestný čin vyšetřovány, je méně pravděpodobné než v případě mužských pachatelů, že budou taky souzeny a odsouzeny. Sexuální delikventky však přesto nepochybně existují, i když je jich méně než u mužů.

Například ve Velké Británii spáchaly v letech 1975 až 1984 ženy 1,5 % pedofilních deliktů a 1 % sexuálních deliktů obecně. Mezi odborníky existuje shoda ve zjištění, že většina sexuálních deliktů žen má formu sexuálního zneužití dětí, a to zvláště v rámci příbuzenstva

V případech pedofilních deliktů páchaných ženami často nejde o pouhý jednorázový akt zneužití, ale o opakované pedofilní aktivity. Případy znásilnění páchaných ženami jsou naopak popisovány vzácně. Pokud se ženy dopouštějí sexuálního násilí, obvykle jsou objektem příbuzní nebo známí, a na rozdíl od obětí mužských sexuálních agresorů častěji i stejného pohlaví.

Z práce Prof. PhDr. Petra Weisse, Ph.D. Deviace u žen (celá práce)