Co obnáší péče o pacienta se srdečním selháním?

Rozpoznejte příznaky srdečního selhání co nejdříve

Při srdečním selhání není srdce dost silné na to, aby zvládlo pumpovat potřebné množství krve a uspokojilo tak potřebu kyslíku a živin v těle. Se zhoršující se srdeční činností dochází k rozvoji typických příznaků onemocnění. Mezi ně patří dušnost, která se zpočátku objevuje spíše při větší námaze. Postupem času se nemocný zadýchává i při běžných činnostech, ale také v poloze na zádech, a na spaní si tak musí vypodložit hlavu. Mezi další příznaky srdečního selhání patří narůstající únava a nevýkonnost, zhoršená pozornost, otoky kotníků či břicha, přírůstek na váze, nechutenství, bušení srdce či častější močení. Známky srdečního selhání jsou zrádné v tom, že se často rozvíjí pozvolna a pacienti si jich zpočátku vůbec nevšimnou nebo je přisuzují stáří či špatné fyzické kondici. Přitom se jedná o závažné onemocnění, které vyžaduje soustavnou lékařskou péči.

Vhodná péče dokáže účinně zmírnit příznaky onemocnění

U pacientů se srdečním selháním je pro další průběh onemocnění zásadní důsledné dodržování lékařských doporučení. Podporujte je v tom. Základem léčby je pravidelné užívání předepsaných léků. Bohužel i navzdory závažnosti onemocnění jsou pacienti, kteří si dělají takzvané „lékové prázdniny“ a léčbu si sami vědomě přerušují nebo zapomínají užívat léky pravidelně. Velmi důležitá je také kontrola a léčba ostatních chronických nemocí, jakými jsou například vysoký krevní tlak, cukrovka či vysoký cholesterol. Nedílnou součástí léčby je také racionální vyrovnaná strava s cílem dosažení optimální hmotnosti, omezení soli a alkoholu a absence nikotinu. Pacienti by se neměli vyhýbat ani fyzickým aktivitám, které by však měly být přizpůsobeny aktuálnímu zdravotnímu stavu a je lepší je vždy konzultovat s lékařem.

Psychická i fyzická podpora zlepšuje kvalitu života nemocného

Role pečujících osob o pacienty se srdečním selháním spočívá především v podpoře nemocného, v pomoci rozpoznání příznaků srdečního selhání a v dohlížení na pravidelnosti léčby. Je tedy nezbytné, aby pečující osoba měla co nejvíce informací o samotném onemocnění. Ty nejlépe získá od ošetřujícího lékaře specialisty či praktického lékaře. Velice důležitá je také psychická podpora, protože psychicky vyrovnaný pacient lépe spolupracuje a léčba u něj bývá účinnější, což se odráží i v lepší kvalitě života nemocného.

Nezapomínejte na sebe a své potřeby

Péče o nemocného člena rodiny je téměř vždy nelehkým úkolem. Na denním pořádku u něj bývají výkyvy nálady a střídání protichůdných emocí, a často se tak stane, že pečovatel získá pocit, že situaci již nezvládá. Ať už půjde o finanční situaci, problémy v práci, nebo o nevyrovnané vztahy s druhými lidmi, je potřeba nebát se vyhledat pomoc třetí osoby, kterou může být zdravotník, pacientská organizace, člen rodiny či přítel. Je nezbytné znát své limity a soustředit se chvíli na vlastní život a na své potřeby. A nic nepřináší lepší uvolnění než pořádná dávka fyzické aktivity. Velmi důležité je umět si zorganizovat den takovým způsobem, aby zbyla chvilka na koníčky, kino, divadlo či sport. Udělat si čas sám na sebe není znak sobectví.

V situaci, kdy blízký člověk potřebuje nadměrnou péči, odsouvají často pečující osoby své vlastní potřeby na druhou kolej, reorganizují vlastní život a věnují se plně pomoci druhému. Snadno se tak mohou dostat do situace, kdy se z péče o nemocného stává obtěžující záležitost. Pokud však má být pomoc bližnímu co nejúčinnější, je nezbytné se v první řadě starat o své zdraví – fyzické i duševní.

(mraf)

Zdroje:

https://www.keepitpumping.com/globalassets/kip102/tools/a_quick_guide_to_caring_for_someone_with_heart_failure.pdf

https://www.goredforwomen.org/en/about-heart-disease-in-women/living-with-cardiovascular-disease/caring-for-someone-with-heart-disease